V tamním zámeckém areálu totiž vzniká základní škola. A ne jen tak ledajaká.

Podle zřizovatelky školy, Pavlíny Kábové, půjde o základní školu typu montessori. Jak uvedla Kábová, škola by měla být v provozu od příštího září. Její zřízení už je schváleno ministerstvem školství 
a vzniku školy nic nebrání.

A jak manželé Kábovi k nápadu přišli? Jejich dcera podle Kábové navštěvuje mateřskou školu montessori v Dubovicích a příští rok se chystá na základní školu, na Pelhřimovsku ale základní škola tohoto typu chybí.

Jak potvrdila ředitelka dubovické školky montessori Jana Leligdonová, Kábovi čerpali inspiraci právě tam. „Rodiče našich dětí si přáli, aby vznikla i základní škola tohoto typu. Chtěli jsme ji původně zřídit v Dubovicích, objekt školky je na to ale malý," vysvětlila ředitelka.

Kábovi hledali inspiraci také mimo Česko. „Jsem speciální pedagog, a ke školství mám tedy blízko. Zajímaly mě zahraniční trendy v oblasti školství a také to, jak to tu fungovalo třeba za první republiky. Chtěli jsme jít jinou cestou," vysvětlila Kábová.
V mateřské škole montessori se propaguje respektující přístup. „Děti si tu svobodně vyberou nějakou činnost 
a pomůcku k ní. Činnost ale musejí také dokončit a o pomůcku se starat. Navíc si procvičují i dovednosti matematické nebo jazykové," řekla Leligdonová. „Momentálně pořádáme projekt Šetříme vodou a ověřujeme různé teorie. Máme také skvělé vybavení. Děti mají k dispozici třeba mikroskopy nebo badatelské batůžky a využíváme pomůcky zejména z přírodních materiálů," pokračovala ředitelka školky.

Podobný přístup plánují i ve Vlásenickém dvoře. „Naše škola také vychází z montessori systému. Děti místo známek budou dostávat slovní hodnocení. Nebudou se tedy vzájemně srovnávat. Systém obecně je založen na respektu mezi žáky a učitelem. Důležitým faktorem je i svoboda dětí. Mohou si zvolit, čím se zrovna chtějí zabývat," vyjmenovala Kábová.
Co když ale děti baví jen jeden předmět a ostatním se věnovat nechtějí? I na to dokáže alternativní vzdělávací systém odpovědět. „Děti mají třeba roční plán, který musejí splnit. Je ale jen na nich, jak si ho rozvrhnou," uvedla na pravou míru Kábová.

Slovní hodnocení nebrání ani přijetí dětí na klasickou střední školu. „Tento typ hodnocení je povolený ze zákona, nemusí se tedy v osmém a devátém ročníku nahrazovat známkami, na jejichž základě by děti byly přijaty na střední školu. Slovní hodnocení je známkám rovnocenné," řekla zřizovatelka školy.

Podle Kábové rodiče dětí nemusejí mít strach, že by se děti od ostatních lišily v negativním slova smyslu. „Podle mě jsou děti z těchto škol na reálný svět připraveny mnohem lépe. Znají už své limity a možnosti díky tomu, že nejsou srovnávány. Vědí, co chtějí 
a proč to chtějí," ujistila Kábová. Doplnila, že učitelé v takovýchto školách do učebních plánů dětí zasahují zejména zpočátku a postupně se jejich zásahy vyskytují v čím dál menší míře, čímž se děti učí samostatnosti.

„Když třeba dítě už v první třídě čte, přizpůsobí se mu plán jiným způsobem než pro to, které ještě číst neumí," přiblížila Pavlína Kábová.

Svou dceru by do škol, které se řídí systémem montessori, chtěla jednou posílat i Blanka Kršiaková z Pelhřimova. „Na montessori systému mě přitahuje velký důraz na respekt, svobodu a toleranci. Tu míním v oboustranném smyslu slova, toleranci k sobě, ale také k ostatním. Pak větší prostor k učení samostatnosti, zodpovědnosti a povinnosti. Dále samozřejmě míra venkovních aktivit a vůbec větší soužití v souladu s přírodou," potvrdila Kršiaková.

Karolína Hovorková