Živnostenský list zrušila třeba Věra Fikarová z Jihlavy. Počítač jí nedělá problémy, ale datová schránka se jí nelíbí. „Jsem zvyklá jednat s lidmi z očí do očí. Nechci komunikovat s automatem. Datové schránky jsou stejně hlavně k nepřetržité kontrole lidí,“ prohlásila Věra Fikarová. Jak dodala, v létě tráví čas na chalupě na venkově. „Není tam internet. Jezdíme si tam odpočinout minimálně na čtrnáct dní. Tak si nemohu ani vybrat schránku. Tudíž mi hrozí, že nějakou důležitou zprávu zmeškám a zaplatím pokutu,“ dodala.

Na Vratislavově náměstí funguje Kebab house, ale restaurace žádná.
Blíží se biatlon a v centru Nového Města chybí restaurace. Ostuda, říkají místní

Naopak Tomáš Gregor z Havlíčkova Brodu považuje datovku za velké plus. „Žádný problém. Vše mi přijde okamžitě do e-mailu i telefonu, takže si můžu zprávu hned přečíst, uložit a reagovat. To, co dřív trvalo poštou týdny, se dá pomocí datovky vyřídit během několika hodin z pohodlí domova. Je to pokrok,“ zdůraznil živnostník. 

Úředníci, kteří vyřizují zrušení živnostenských listů, mají v posledních měsících plné ruce práce. Například v Třebíči. „Třebíčský živnostenský odbor eviduje proti předchozím rokům zvýšení počtu žádostí o zrušení živnostenských listů, a to zhruba o sto procent. V běžných letech rušilo živnost průměrně zhruba tři sta živnostníků. Za rok 2022, přesněji od konce roku, kdy se o datových schránkách začalo mluvit, do konce ledna 2023, jsme evidovali přibližně šest stovek žádostí,“ informovala mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.

Rušení živností v kraji

Třebíč: od konce roku 2022 do konce ledna 2023 evidovali přibližně šest stovek žádostí

Jihlava: v lednu 2023 130 žádostí, v únoru za čtyři dny 170 žádostí

Havlíčkův Brod: od podzimu 2022 do letošního února 293 žádostí

Pelhřimov: za leden 2023 přijali 77 žádostí o zrušení

Žďár nad Sázavou: od podzimu 2022 přijali sedm stovek žádostí

Stejné zkušenosti má jihlavský magistrát. „Běžně dostáváme deset až pětadvacet žádostí o zrušení živnostenského oprávnění za měsíc. V listopadu to začalo narůstat a bylo to už 108. V prosinci asi 120, v lednu pak 130,“ popsal situaci mluvčí magistrátu Radovan Daněk. A počty lidí, kteří ruší živnost podle Daňka stoupají. „Od 1. do 8. února, tedy za čtyři úřední dny, jsme přijali už 170 žádostí,“ uvedl Daněk.

V Havlíčkově Brodě podle informací Deníku od 1. prosince loňského roku, kdy se podnikatelé začali seznamovat s novou povinností mít zřízenou datovou schránku, požádalo do čtvrtka 9. února o zrušení živnostenského oprávnění celkem 293 lidí. Jedná se o osoby, které v současné době aktivně nepodnikají. Tamní úřad se údajně nesetkal s případem, že by aktivní podnikatel ukončil podnikání z důvodu nutného používání datové schránky.

Počet živnostníků, kteří ruší podnikání, stoupl i v Pelhřimově. „Za leden to bylo 77 lidí, ale v únoru číslo ještě stoupne,“ konstatovala Jaroslava Tichá, vedoucí odboru živnostenského úřadu města Pelhřimov. Jak upřesnila, živnost tam ruší kvůli datovým schránkám hlavně podnikatelé, kteří získali živnostenské oprávnění v devadesátých letech, a pak podnikání přerušili.

Počet žádostí o zrušení živnosti stoupl také ve Žďáře nad Sázavou. „V průměru u nás ruší živnost tak 120 lidí za rok. Loni, kdy se začalo o datových schránkách mluvit, to bylo sedm stovek žádostí. Poprvé jsme zažili frontu na chodbě,“ sdělil Roman Krčil ze žďárského živnostenského úřadu. Jak dodal, jednalo se převážně o lidi v důchodu, kteří už podnikat nechtějí.

Podle Ministerstva vnitra některé živnostníky odrazují od používání datových schránek nepodložené mýty. „Klasický omyl. Dokumenty doručené do datové schránky po čase ztratí platnost, až skončí platnost elektronického podpisu nebo časového razítka a občan tak bude mít pouze bezcenný elektronický soubor, který navíc ani nepůjde konvertovat na Czech Pointu,“ uvedla na webu ministerstva příklad mluvčí Jana Malíková a dodala, že skutečnost je jiná.  

„Datová zpráva - pokud si ji uživatel uloží kompletní, tedy včetně obálky s elektronickým podpisem a časovým razítkem - nikdy v budoucnu neztratí platnost a nebude třeba ji nějak přerazítkovávat ani jinak obnovovat,“ upřesnila Malíková. Jak dodala, některé největší omyly a jejich uvedení na pravou míru ministerstvo zpracovalo do podrobného přehledu na svém informačním servisu.