První zima v pelhřimovském Domě seniorů nebude z levného kraje. „Konkrétní čísla budeme znát koncem měsíce. Nicméně topit se muselo naplno prakticky od poloviny prosince do konce března. Navíc je to úplně nová budova. Náklady budou enormní,“ připustil ředitel Domu seniorů Josef Scháněl s tím, že v rozlehlém areálu se muselo řešit i několik „dětských nemocí“. Ať už to bylo prasklé vodovodní potrubí či drobná netěsnost střechy.

„Rovněž zdi se ještě úplně neusadily. Úplně nejlepší by bylo nechat budovu jednu zimu hezky vymrznout, jako se to dělá u rodinných domků. To je v našem případě samozřejmě naprosto nemyslitelné,“ usmál se Scháněl.

Roční rozpočet Domu seniorů se pohybuje okolo 26 milionů korun. Významnou část pomáhají naplnit sami ubytovaní, kteří platí 9000 respektive 9600 korun měsíčně.

Na financování se podílí i stát a samozřejmě také město jakožto vlastník domova. „Žádost o dotaci na ministerstvu práce a sociálních věcí máme podanou. Vyrozumění o výši příspěvku jsme zatím nedostali,“ řekl starosta města Leopold Bambula. V Domě seniorů souběžně řeší i neporovnatelně příjemnější starosti. Třeba s jeho zaplněním.

Jakkoliv vlažný byl počáteční zájem ze strany důchodců o přidělení některého ze 101 lůžek v tomto honosném paláci, nyní je všechno obráceně. Od prosince mají v Sadech více než jen plno.

Ani dvojnásobný počet postelí by nestačil. V pořadníku je momentálně 145 žadatelů a další utěšeně přibývají. „Pro nás všechny je to vlastně velké vyznamenání, že tady chce bydlet tolik lidí,“ pronesl ředitel Scháněl. Ten zároveň připustil, že je pomalu na čase začít uvažovat o drobné úpravě pravidel pro přijímání nových klientů.

Kritéria možná jinak

Ta dosavadní zvýhodňují ležící, víceméně nemohoucí osoby. „Při vší úctě si nemůžeme dovolit mít tu jenom samé imobilní klienty. Jednak na to nemáme dostatek personálu, dobře by to ale nebylo ani pro domov jako takový,“ odůvodnil Scháněl úvahy ohledně výhledové změny přijímacích kritérií.

Dům seniorů si také po počátečním shonu pomalu začíná žít svým životem. A nelze říci, že by se tamní obyvatelé během prvního půlroku v domově nudili. Jedna společenská akce střídá druhou. Senioři slavili mikulášskou, vánoční i masopustní besídku, zazpívat jim přišli třeba i pelhřimovští studenti.

V rámci pravidelných řemeslných dílen si klienti vlastnoručně vyrábí již nejméně dva měsíce velikonoční výzdobu domova. Z keramiky, z papíru. „Rukodělné práce seniorům prospívají. Zlepšují si tím takzvanou jemnou motoriku,“ vysvětlila ergoterapeutka Milada Červenková, která vede také neméně užitečné tréninky paměti. Ať už ty pondělní společné v klubovně, či individuální přímo na pokojích.

Stejně jako si zvykají na nový domov jeho obyvatelé, s prostředím i jeho zákonitostmi se pomalu sžívají samotní pracovníci.„Hlavně zpočátku to byl docela chaos. Stále ještě hledáme způsob, jak některé úkony zjednodušit,“ podotkla Hana Špilarová z denního stacionáře, kterou v rozlehlém areálu nejvíce zaskočily dlouhé chodby. „Než třeba obejdeme klienty, trvá to půl hodiny. Naběháme tu sto ranních kilometrů raz dva,“ rozesmála se Špilarová.

„Zkraje to bylo organizačně dost náročné, a pořád máme pocit, že nestíháme. Ale to se srovná,“ přitakala Milada Červenková.