Deník přináší pohled několika kandidátek z Pelhřimovska na to, co by ale mohly ženy do politiky přinést. Už to, že si pod slovem „kandidátka" lidé zřejmě častěji představí kandidátní listinu než ženu kandidující do voleb, napovídá, jak jsou na tom ženy v politice.
V reakci na nevyrovnané zastoupení žen a mužů na všech úrovních rozhodování vznikla v roce 2004 obecně prospěšná společnost Fórum 50 %, která svými aktivitami usiluje o vytvoření společnosti s vyrovnaným zastoupením žen a mužů v politice a ve veřejném životě. Na jejích stránkách jsou mimo jiné dostupné analýzy zastoupení žen na kandidátních listinách v jednotlivých volbách. Lze tu zjistit například to, že nejvíce žen ze všech kandidujících subjektů, tedy 66,5 procenta, vyslala do voleb Suverenita. Na její krajské kandidátce obsadily ženy šestnáct pozic z dvaceti.
Na druhém místě figuruje ředitelka pelhřimovského hotelu Slávie Monika Suchánková. „Nerozlišuji lidi na muže a ženy, ale na slušné a neslušné. Ani si nemyslím, že by se muži nechali mocí ovlivnit víc než ženy," říká.
Nabídkám na nějakou formu politického angažmá prý odolávala dlouho, ale tentokrát už to podle ní nešlo. „Mým smyslem života je rodina. A když mi moje kamarádka říkala, že si doma už ani nepouští zprávy a před politikou zavírá dveře, tak jsem jí oponovala, že tomu přece nemůže utéct. A až se mě moje dcera zeptá: ‚Mami, kdes tehdy byla, cos dělala, proč jste to nechali dojít do tohohle konce?', tak co jí odpovím?" vysvětluje důvod, proč ke kandidatuře svolila.
Nejvyváženější kandidátky z hlediska zastoupení mužů a žen má hnutí Změna. Z jejich kandidátů je 48,8 procenta žen. Z okresu kandiduje Hana Habermannová ze Ctiboře. „Muž a žena jsou dvě části celku. Teprve když budou v politice obě, bude ucelená a vyvážená. Ženy do politiky přinášejí jiný úhel pohledu, jiné vnímání světa," míní.
Jak Hana Habermannová dodala, kandidovat se rozhodla, aby podpořila hnutí Změna, jehož názory sdílí. Kandidátní listinu Změny jako u jediného z kandidujících subjektů vede v polovině krajů žena. Po čtyřech lídryních má pak Komunistická strana Čech a Moravy a Strana zelených, která má také jako jediná z českých politických stran ve stanovách ukotvenou genderovou kvótu pro sestavování kandidátních listin.
Na Vysočině je lídryní Zelených Hana Veronika Konvalinková z Počátek. „V politice je určitě potřeba žen a v současnosti je jich tam málo. Existují mužský a ženský princip a ty by měly být v harmonii. A protože tady taková harmonie dlouho nebyla, je potřeba ji znovu navrátit. Možná se pohybujeme na filozofické úrovni, ale myslím si, že v tom je to gró. Je spousta věcí, na které by větší procento žen v politice mohlo mít vliv. Jednou z nich je i to, že by možná bylo méně válečných konfliktů a méně agrese," podělila se o svůj názor kandidátka. Příčinou toho, proč se ženy zatím do politiky tolik nehrnou, je podle ní historická tradice, kdy byla politika téměř výhradně výsadou mužů.
Ve sněmovně bude žen zřejmě méně
O předčasných volbách lze podle analýzy Fóra 50 % konstatovat, že se po nich v Poslanecké sněmovně zastoupení žen pravděpodobně oproti předchozímu funkčnímu období sníží. „Tři strany, které byly zastoupeny v rozpuštěné dolní komoře a s největší pravděpodobností v ní opět zasednou, totiž nominovaly méně žen než v předchozích volbách," píše autorka analýzy Veronika Šprincová. K největšímu propadu přitom podle ní došlo v případě TOP 09, která do voleb vyslala jen 18 procent žen, o šest méně než před třemi lety. Na její kandidátní listině pro Vysočinu tvoří však ženy 35 procent kandidátů.
Podle starostky Košetic Blanky Veletové, kandidátky TOP 09, by ženy měly mít v politice větší slovo, mají totiž jiný pohled na řešení problémů než muži a takzvaný lidštější přístup. „Ženy netrpí osobním zvýrazňováním, nejsou až tak založeny autoritářsky a jsou více přímé," řekla Blanka Veletová.
Ta zároveň doplnila, že nevidí sebemenší problém ve skloubení osobního a pracovního života. „Vše je o nastavení priorit a úhlu pohledu. Ženy to samozřejmě mají těžší všeobecně v každé práci, protože za sebou mají rodinu, děti, ale zvládnout se dá opravdu všechno. Navíc já mám už tři odrostlé děti, takže v mém případě by žádné potíže se skloubením osobního a politického života nenastaly," komentovala Veletová.
Jedním z důvodů, proč kandiduje Ivana Kociánová z politického hnutí ANO 2011, je právě její pocit, že je v politice potřeba více žen.
„Ženy mohou do politiky přinést určitě jiný úhel pohledu na problémy naší společnosti. Myslím si, že do politiky nevstupují kvůli penězům a moci, ale spíše mají větší pocit zodpovědnosti za své rodiny, děti a jejich budoucnost. Také problémy řesí více citově, empaticky a kultivovaněji než muži," domnívala se Kociánová a dodala, že podle ní se všeobecně rozhodování žen neřídí tím, aby bylo dobře zítra, ale aby to tak bylo i za rok – aby se měly dobře děti, vnoučata a dále. Její manžel a děti ji prý v její snaze o „lepší zítřky" plně podporují.
S tím, že žen je v politice málo, souhlasí také Helena Novotná, jejíž jméno figuruje na vysočinské kandidátce KSČM. „Ano, myslím si, že by tam nás žen mělo být víc. Nejlepší by bylo, kdyby to zastoupení bylo vyrovnané. Můj dojem totiž je, že ženy jsou oproti mužům citlivější, a k některým problémům se staví více ‚maminkovsky', řeší je z více stran," uvedla svůj názor Helena Novotná a dodala, že co se týká KSČM, tak tu rozhodně necítí žádný útlak žen ze strany mužů. „Ve straně máme rovnoprávnost a počty mužů a žen tu jsou vyrovnané," podotkla Novotná.
Jak dále uvádí analýza, celkové zastoupení žen na kandidátních listinách ve srovnání s volbami v roce 2010 letos kleslo z 27,2 procenta na 26,9. Nejvíc jich dosud bylo nominováno v roce 2006 – 27,7 procenta. Historicky nejvíce však byly ženy v Poslanecké sněmovně zastoupeny po minulých volbách, bylo jich tam 22 procent. Byl to výsledek přímé podpory voličů v podobě preferenčních hlasů.
