Přestože statistika říká, že výnos z hektaru je u ozimého ječmene v rámci celého Pelhřimovska oproti minulému roku vyšší o 0,87 tuny z jednoho hektaru, předseda ZD Velká Chyška František Papež vysloveně nejásá. „U nás je výnos zhruba na úrovni minulých let," poznamenal Papež.

Vlastimil Vaněk z Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Kraje Vysočina je ale z prvních čísel o něco optimističtější. „Nárůst hektarového výnosu o ozimého ječmene signalizuje, že tomu podobně mohlo být i u dalších druhů obilí," odhadoval Vaněk.

Všichni zemědělci shodně porovnávají letošní rok 
s loňským, kdy se pod slabší úrodu podepsala výrazná sucha z první poloviny léta.

Nárůst hektarového výnosu u ozimého ječmene 
na Pelhřimovsku je možno hodnotit jako průměrný. Výraznější byl na Třebíčsku (+1,49 t/ha) a na Jihlavsku (+1,27 t/ha). Mírnější naopak na Havlíčkobrodsku (+0,70 t/ha) a na Žďársku (+0.65 t/ha). V rámci celé Vysoči-ny je letos hektarový výnos u ozimého ječmene vyšší
o 1,11 tuny z hektaru.

Na celé Vysočině, a tedy
i na Pelhřimovsku začali pěstitelé sklízet řepku olejnou. „Zatím jsme sklidili řepku z prvního pozemku 
a první čísla nám říkají, že to vypadá na slabší výnos," prohlásil předseda ZD Velká Chyška Papež.

První čísla říkají, že hektarový výnos u řepky na Pelhřimovsku je po sklizení necelých osmi procent ploch 3,90 tuny z hektaru. To je skutečně o něco méně než loni. Tehdy byl po ukončení sklizně řepky zaznamenán hektarový výnos 4,02 tuny.

Na konečná čísla si ale budeme muset ještě počkat. „Když nám bude přít počasí, tak bychom mohli sklizeň řepky zvládnout do poloviny příštího týdne," odhadoval Papež.

Pak se zemědělci ve Velké Chyšce i v jiných zemědělských společnostech vrátí 
k obilí. Žně by měly pokračovat sklizní ozimé pšenice, což je obilí, které se pěstuje na největších plochách.