Jednání ohledně zlepšení jakosti vody vyvolali představitelé společnosti Čistá Želivka. „Kvalita vody není dobrá. K limitním normám se blíží zejména údaje o obsahu dusičnanů, narůstá i množství fosfátů. Hlavně se musíme ubránit zasažení přehrady pesticidy. To by hrozně prodražilo úpravu vody,“ odůvodnil vznik dohody Leopold Bambula, předseda společnosti Čistá Želivka a zároveň pelhřimovský starosta.

Vyčistit a nešpinit

Kromě něho se zavázali napomáhat očistě důležitého vodního díla vysočinský a středočeský hejtman a také pražský primátor. Vzhledem k tomu, že devadesát procent vody přitéká do Želivky z bývalého pelhřimovského okresu a největším znečišťovatelem je samotný Pelhřimov, není těžké odhadnout, kterého území se změny dotknou nejvíce.

Jak uvedl krajský radní pro oblast zemědělství a vodního hospodářství Ivo Rohovský, blížící se intenzifikace pelhřimovské čističky za 200 milionů korun bude pouze jedním z mnoha počinků.

„Mnohem hůře odbouratelné jsou plošné zdroje znečištění,“ upozornil Rohovský zejména na splaškovou vodu z polí. Její účinky se naplno projevily na Trnávce, postavené jako zachycovací nádrž před samotnou Želivkou, a také na sedlické přehradě.

Zelený močál

Ta připomíná pro samé řasy a bahno ze všeho nejvíce zelený močál. „Koupat se tam dá snad jen zkraje léta. Před čtrnácti dny jsme přehradu obcházeli. Vypadá opravdu hrozně,“ poznamenal jeden z tamních chatařů Radek David.

„Obě přehrady je zapotřebí vyčistit a zároveň ochránit před dalšími z polí. To se ostatně týká i samotného Švihova,“ naznačil nejbližší kroky Rohovský.

Ochranou povodí se podle něho rozumí nastolit opatření, které pocítí především zemědělci. Někde nebudou moci hospodařit vůbec, jinde ano, ale pouze za splnění přísných podmínek.

Se zpřísněním pravidel se budou muset vyrovnat i v hořickém zemědělském a obchodním družstvu. To obdělává pole, která obklopují Želivku z obou stran. „Vzhledem k tomu, že hospodaříme z osmdesáti procent ve druhém ochranném pásmu a podmínky i kontroly neustále přitvrzují, myslím, že my jsme na změny připraveni,“ konstatoval předseda družstva František Novák.

Zákaz zornění?

Ten pouze vyjádřil obavu z neblahých důsledků spojených s případným zákazem zornění půdy v některých oblastech.

Předseda sdružení Čistá Želivka považuje pokud možno nulový dopad na výdělky zemědělců za jeden z hlavních úkolů. „Musíme to společně nastavit tak, aby se jich zpřísnění podmínek nedotklo. Ať už podporou jiného, vhodnějšího hospodaření, či peněžním příspěvkem,“ vysvětlil Leopold Bambula.

O Želivce
– plocha povodí Želivky dosahuje 1178 kilometrů čtverečních, obvod přehrady činí 150 kilometrů
– celkový objem nádrže je 309 milionů metrů krychlových
– pitnou vodu odtamtud odebírá Praha, střední Čechy i Vysočina
– představnými nádržemi jsou Trnávka, Sedlice a Němčice
– kvůli podpoře zvýšení jakosti vody v nádrži vznikla v roce 2006 společnost Čistá Želivka