Letos 17. listopadu tomu budou přesně tři roky, kdy byl zámek poprvé slavnostně otevřen pro veřejnost. Od té doby si našel velmi rychle cestu do regionálního kulturního a společenského života v Pacově. Nespornou výhodou je totiž jeho strategická poloha v centru města, tedy v blízkosti náměstí a základních škol.

„Myslím si a mám z toho radost, že se zámek zaběhl dobře, podle plánu. Záměrem bylo zrekonstruovat ho a revitalizovat s využitím pro regionální život, tudíž vybudovat tam provozy, které budou mít užitnou hodnotu a to se povedlo," popsal starosta Pacova Lukáš Vlček s tím, že v současnosti na zámku, který byl původně založený ve 13.století jako hrad, sídlí Městský úřad Pacov, Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově, městská knihovna, informační centrum a zázemí tam našly i čtyři klubovny a centrum pro seniory.

„Je to pozitivní i z toho pohledu, že po stránce provozních výdajů nejsme výš, než jsme byli předtím. V minulosti totiž některé naše instituce sídlily v soukromých objektech, kde jsme platili nájem a byly tam třeba vyšší náklady na topení. Dnes jsou instituce pod jednou střechou a navíc se provozy velmi dobře doplňují," poznamenal starosta.

Pacovský „kampus"

Dobré umístění zámku je velkým plusem pro tamní obyvatele, školáky či turisty. Když se totiž koná jakýkoliv program například pro školy, tak se část koná v muzeu a část třeba v knihovně nebo zámeckém sále. Pak je ukázkově vidět provázanost jednotlivých institucí.

„Od té doby, kdy muzeum, knihovna a infocentrum sídlí pod jednou střechou, mají jednoznačně vyšší návštěvnost. Knihovně třeba v prvním roce narostl počet výpůjček ze zhruba šedesáti, sedmdesáti tisíc za rok na 110 tisíc. Velkou výhodou je, že se zámek nachází v blízkosti školských areálů a hned naproti němu máme nově opravený volnočasový areál. V dnešní době už to trošku chápeme jako jakýsi kampus," nechal se slyšet první muž Pacova.

Ten zároveň nevyloučil, že by na zámku mohly v budoucnu vzniknout i další využívané prostory.

Kapacita na ně totiž je. Nachází se tam zajímavé prostory sklepů a půd. „Muselo by tam dojít k určitým stavebním úpravám, což by opět stálo nemalé peníze. Zatím jsme ale technicky neprověřovali, zda by to bylo možné. My se zatím s tím, co děláme, vejdeme, kam potřebujeme. Kdyby byla poptávka a zajímavý nápad, tak se dá přemýšlet třeba o půdách, což je další podlaží, které by se dalo potencionálně využít," uzavřel starosta.

----------------

Historie zámku v Pacově

Původně hrad založený ve 13. století, v 16. století za Robmhápů ze Suché přestavěn na zámek. Z významných majitelů uveďme rod Španovských z Lisova a Zikmunda Myslíka z Hyršova, císařského polního maršálka a válečného radu. Roku 1708 přicházejí do Pacova bosí karmelitáni a šlechtické sídlo se po roce 1718 postupně mění v klášter s kostelem sv. Václava. Plány na další stavební akce navrhl v roce 1739 architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. Za Josefa II. byl klášter zrušen (1787) a budova znovu užívána jako zámek. Kvadratický uzavřený půdorys otevřela demolice východního křídla v r. 1884.

V 60. letech 19. století sloužila tato část zámku jako škola a byt pro učitele. Tady se 26. 2. 1864 v rodině učitele Jana Sovy narodil básník Antonín Sova, kterého připomíná pomník od J. V. Duška na valech. Zámek vlastnila do května 1945 rodina Weiss von Tessbach, pak přešel pod státní správu a v r. 1947 ho obsadila vojenská posádka. Armáda objekt opustila v r. 1992, ale teprve v r. 1997 byl převeden do majetku města. Zdroj: www. zamekpacov.cz