Ukázalo se to i v rámci právě včera ukončeného celostátního setkání neurologů v pelhřimovské nemocnici. Na tamním oddělení nukleární medicíny vyšetřují pacienty pomocí takzvaného molekulárního zobrazení.

„Hlavní výhoda této metody spočívá v tom, že dokážeme Parkinsonovu nemoc odhalit třeba i řadu let předtím, než naplno propukne,“ řekl primář oddělení Milan Šimánek.

Vyšetření vypadá zjednodušeně řečeno následovně. Zdravotníci vpraví pacientovi do krevního oběhu speciální látku. Když ta se dostane do hlavy, její molekuly se navážou na nervové buňky v hluboké struktuře mozkové. Ty u zdravého člověka vyrábí dopamin, látku, která pomáhá s přenosem signálů mezi neurony.

Jestliže dotyčné buňky ubývají, což vyšetřující specialista na snímcích pořízených gamakamerou spolehlivě pozná, znamená to, že pacient postupně ztrácí schopnost ovládat své pohyby. Ať už plně, nebo částečně. Zásluhou molekulárního zobrazení na to ale lékaři mohou přijít včas.

V pelhřimovské nemocnici se tento postup zabydluje již čtvrtým rokem. Vyšetření podstoupila také Ludmila Vaněčková ze Záhoří, u níž se příznaky neurodegenerativního procesu objevily také. „Bylo to dlouhé a docela náročné vyšetření. Parkinsona mi ale nenašli. Prý to mám nějak od nervů,“ řekla pacientka.

Z čehož vyplývá, že pomocí této metody odborníci odhalí i jiná onemocnění, která se původně mohou tvářit jako Parkinsonova choroba. „Společně s kolegy Janem Syrovým a Marcelou Švandovou z neurologického oddělení vyšetříme třicet až čtyřicet pacientů ročně. Parkinsonovou chorobou trpí v průměru dvacet lidí na sto tisíc obyvatel,“ dodal Šimánek.

Jak zdůraznila neuroložka Petra Bártová, důležité je neotálet, přijít s podezřením včas. „Čím dříve se ten stav podchytí, tím lépe. Nemoc zpočátku vůbec nezasahuje do lidské motoriky. Pacient ale třeba ztrácí čich, trpí nespavostí, nebo si všimne mírně pomalejších reakcí jedné z rukou,“ vylíčila lékařka z ostravské fakultní nemocnice, která se pelhřimovského semináře zúčastnila rovněž.

Hlavně přijít včas

Ta zároveň dodala, že občas je na neurologii „převelen“ pacient třeba z ortopedie s neodůvodnitelnými bolestmi ramene. „Pokud zjistíme Parkinsonovu nemoc ještě před jejím vypuknutím, vhodnou léčbou můžeme zamezit kolísání stavu u pacienta. Projevy nemoci jsou zanedbatelné. U rozvinutých případů to již zcela zaručit nelze,“ podotkla specialistka Bártová.

Pravděpodobnost úbytku mozkových neuronů zodpovědných za motoriku stoupá s věkem. „Aktuální to začíná být mezi čtyřicátníky, někdy i trochu dříve. Každopádně je dobré, aby si lidé sebe navzájem všímali a při jakékoliv nejistotě raději vyhledali lékaře,“ uzavřel primář Šimánek.