Přesto ty desítky lidí napsaly důležitou kapitolu do historie legendární akce, která kdysi konkurovala daleko slavnějšímu pochodu Praha – Prčice.

Však také starosta Vyklantic František Jakl neskrýval spokojenost. „Sice jsem si přál o něco vyšší účast, ale i s tou, jakou letos máme, jsem maximálně spokojený. Pochod Zapomenutými kouty Vysočiny žije, teď už jsem přesvědčený, že se dožije padesátého ročníku," pochvaloval si Jakl, když krátce po jedenácté hodině vyrazili všichni přihlášení do přírody na vybrané trasy.

Role organizátora Františka Papeže

V sobotu se konal 49. ročník pochodu. V polovině šedesátých let minulého století ho vymyslel nezapomenutelný organizátor František Papež, ekonom vyklantického bramborářského výzkumného šlechtitelského ústavu, který tehdy hrál i roli pořadatele. „Pak se ujal funkce hlavního organizátora Jan Novák, ale od devadesátých let pochod živořil. Vyklantičáci se sice scházeli, prošli se po jedné společné krátké trase, ale nikde se o pochodu vlastně nevědělo," popisoval dobu, kdy Zapomenuté kouty Vysočiny klopýtaly od ročníku k ročníku, starosta Jakl.

Loni udělala skupina vyklantických nadšenců za tímto obdobím tečku. „Důležité bylo, že obec získala, opravila a zprovoznila tuhle zdejší hospodu, kde je i pěkný sál," připomněl starosta.

Letos organizátoři přišli s dalšími nápady. „Už loni nás pan Jakl oslovil s nápadem, abychom připravili trasy také pro cykloturisty," přiblížil novinku Vladimír Mareš, jeden z organizátorů cyklistického dění v sousedním Lukavci. „Myslím, že cyklistů bude přibývat. Že jsme letos začínali u pětadvaceti, považujeme za dobrý začátek," dodával vzápětí.

Na startu nemohl chybět třeba Vladislav Macháček, jedna z osobností pelhřimovské turistiky. „Jsem rád, že tady ve Vyklanticích pochod obnovili. Příroda je tady nádherná, proč bychom jezdili na pochody kdovíjak daleko," řekl.

Podobně mluvil i Zdeněk Bašta, jenž byl v partě lidí, kteří přijeli na Zapomenuté kouty Vysočiny z Pacova. „Chodím už čtyřicet let, obnovení tohoto pochodu je dobrým krokem," pochvaloval si.

Pochvalovali si první i poslední

Mezi prvními byla v cíli Lenka z Lukavce. „Trasa se nám líbila, jsem tady poprvé a snad ne naposledy," říkala žena s čerstvým účastnickým diplomem v ruce.

Naopak jako poslední se vrátil do Vyklantic dvaapadesátiletý Antonín Filip z Křivsoudova, který absolvoval stokilometrovou trasu. „Byl jsem dobře připraven, takže mi ani ten déšť moc nevadil. Škoda že nás nešlo stovku víc, ale za rok se sem chci určitě vrátit," ohlížel se 49. ročníkem legendárního pochodu muž, který dorazil do cíle v neděli ráno ve čtyři hodiny.

Ani v sobotu se pochod Zapomenutými kouty Vysočiny neobešel bez tradice, kterou jeho aktéři ctí už od roku 1966, kdy se sešli před vyklantickou hospodou poprvé. Při prezentaci každý z účastníků letošního ročníku vyfasoval svačinu, ale papírový sáček, který všichni rovněž dostávali, nesloužil k jejímu uložení. „Tradici, že všichni dostali papírové pytlíky, které nafoukli, a když se řeklo start, tak hromadně bouchli, dodržujme pořád," připomněl starosta Jakl.

V sobotu se sice skupinky turistů vydávaly do přírody už před oficiálním startem v 11 hodin, ale zmíněný obřad s papírovým pytlíkem se ujít nenechal nikdo.