Na jejich nákupu se podílel Agrostroj a také město Pelhřimov. Kraj Vysočina dodá školám metodiku pro výuku s Merkurem, aby se tak oživila manuální zručnost žáků.

Celkem 28 „lehčích" stavebnic pro 1. stupeň a 45 „těžších" Merkurů pro 2. stupeň je určeno pro čtyři základní školy v Pelhřimově. Okresní město za ně samo zaplatilo sto tisíc, Agrostroj mu pak přispěl téměř padesáti tisíci korunami. Za dalších třicet tisíc už sama firma nakoupila stavebnice pro Základní školu Hálkova v Humpolci a základní školu v Kamenici nad Lipou.

Zástupci Agrostroje, vedení kraje a města Pelhřimova i ředitelé pěti základních a jedné střední školy se shodli, že po roce 1989 mnoho žáků odešlo místo techniky studovat středoškolské i vysokoškolské humanitní či ekonomické obory.

Důsledkem je zvýšená nezaměstnanost těchto absolventů a nedostatek kvalitních technických „kádrů".

„Nastal propad technicky vzdělaných lidí. Přitom jsem přesvědčen, že z žáků, kteří teď půjdou na zdejší střední průmyslovou školu, nikdo nebude bez práce," řekl generální ředitel Agrostroje Lubomír Stoklásek s tím, že technicky vzdělaní lidé ve firmě mají slušný plat. Zastává duální systém vzdělávání, který funguje v Německu či Rakousku – tedy že teorie je v rukou státu, ale praxi zajišťují podniky.

Hodnota práce

„V dnešním globálním světě je materiál plus minus stejný, technologie také. Ale rozhoduje lidský faktor. A jediná možnost české ekonomiky, pokud nemá skončit jako Španělsko s 56 procenty nezaměstnaných vysokoškoláků, je přidaná hodnota práce," dodal Lubomír Stoklásek.

Ředitel Střední průmyslové školy a středního odborného učiliště (SPŠ-SOU) Pelhřimov Pavel Hlaváček sdělil, že se naštěstí zvyšuje zájem o technické obory jako strojírenství. „Technická povolání už dnes neznamenají lidově řečeno být celý den špinavý od oleje, ale je to práce s moderními technologiemi," řekl s tím, že o tom je dnes třeba přesvědčit hlavně rodiče.

Obchodní ředitel Agrostroje Jaroslav Habáň doplnil, že dříve na základních školách „dílny" vedly žáky k mechanickým dovednostem, ale dnes zmizely a děti nemají vztah k technice. A stejně jako je dnes trendem učit děti zpívat co nejdříve, tak i výuka technických předmětů by podle něj měla začít u nejmladších dětí.

„Ruku v ruce s tím by měla jít i výuka jazyků, protože česká ekonomika je zaměřena hlavně na vývoz," řekl Habáň.

Ředitel ZŠ Krásovy Domky Pelhřimov Pavel Rafaj projekt Merkury do škol vítá. Podle něj školství dříve mělo jednotné osnovy, kde bylo jasně rozčleněno, kdy se má v praktickém vyučování učit práce s kovem, dřevem a tak dále.

„Teď je dílen málo a v předmětu Svět práce je zbytečně moc teorie," doplnil Rafaj.

Vedoucí pelhřimovské odboru školství Bohumil Kovanda připomněl, že hodně dílenského vybavení základní školy dříve rozprodaly, ale nyní by ho bylo potřeba obnovit.

Lubomír Stoklásek nabídl to, že Agrostroj by se spolu s krajem podílel na vybavení dílen. Krajská radní pro školství Jana Fialová připomněla, že kraj chce na vybavení dílen v ZŠ vypsat grant.

Kraj podle ní udělal řadu kroků k podpoře technického vzdělávání, od vybavení škol až po motivační stipendia.

Změna zespodu

Radní dodala, že se podařilo nastartovat úzkou spolupráci mezi SPŠ-SOU Pelhřimov a Agrostrojem, ale podle ní je klíčové změnit smýšlení rodičů, aby své děti dávali právě na technické školy.

Připomněla, že kraj chystá další soutěže s Merkurem, při kterých byla mj. úspěšná základní škola v Žirovnici.

„Ideální stav, kterému bychom se rádi přiblížili, je, že studenti středních škol povedou kroužky s Merkurem na základních školách, připraví soutěže pro mladší ročníky a předají jim vlastní zkušenosti," uvedla už dříve Fialová.

K tomu personální ředitel Agrostroje Zdeněk Pavlovský doplnil, že Agrostroj školí učitele z průmyslovky, aby jejich žáci byli lépe připraveni na dnešní praxi. „To, že někdo vystuduje humanitní směr a pak se rekvalifikuje, je neefektivní," řekl.

Starosta Pelhřimova Leopold Bambula poděkoval Agrostroji, že se připojil k Merkurům do škol. „Věřím, že tento projekt přitáhne víc dětí na průmyslovku," řekl s tím, že díky Agrostroji je ve městě minimální nezaměstnanost a tím odpadají i problémy jako bezdomovectví nebo kriminalita.

Ředitel Stoklásek sice souhlasil, že v regionu je vlastně nulová mužská zaměstnanost, ale připomněl, že je to spíš ještě důsledek toho, co vyprodukovalo školství před rokem 1989. Podle něj je školství nyní v nepořádku a je třeba to změnit hlavně zespodu.