Samozřejmě že se najdou tací, kteří test odmítnou, protože se bojí. Stačí se podívat na fotografie z testovacích míst. Člověk přivírá oči a ve tváři má výraz bolesti. Například Rakousko už nabízí šetrné testy ze slin, jenom v Babišově obětem testování pořád strkají nosem tyčky málem až do mozku.
Nicméně je záhadou, proč covid začíná řádit v domovech důchodců jak černá ruka. Lidé, co tam žijí nikam nesmějí. Jsou v naprosté izolaci a potkávají jen personál. Představte si, že je vám 80 a víc. Jste staří, nemocní, světu kolem sebe už nerozumíte. Navíc vás zavřou kvůli bezpečí mezi čtyři zdi. Bez kontaktu s blízkými a na obličeji máte roušku, která vás dusí.
V tom vězení je vám společníkem jen rozšklebená televizní obrazovka ze které se valí děs. Odborné a povzbudivé informace často chybějí. Čtete jen statistiky nově nakažených, ale nikde nevidíte statistiky uzdravených. Až neuvěřitelný vyjadřovací prostor dostávají šílení kazatelé typu kočího virologa. Lidé v domovech důchodců psychicky strádají.
Strašně jim chybí někdo, kdo by je nyní vzal za ruku a uklidnil. Spíš než testy potřebují podle psychologů lidské teplo.Varovným příkladem jsou příběhy lidí, kteří zažili koncentráky a holocaust. Vzpomínali, jak vedle nich náhle umírali lidé silní a zdraví, jen proto, že to vzdali. I průměrný psychiatr potvrdí, že lidská mysl dokáže divy. Psychickým stresem lze vyvolat rakovinu.
Ženě toužící po těhotenství naroste břicho. Takže by nebylo nic divného kdyby naprosto izolovaní lidé paralyzovaní strachem a informacemi o děsivém viru začali příznaky nákazy skutečně trpět. Přání je otcem myšlenky. Je otázkou, kolik dříve narozených opravdu dostane koronavirus a kolik jich postupně zabije spíš psychický stres, strach a lockdown.
