Tou první je status hudebního klubu. V obou podnicích se pravidelně konaly koncerty různých žánrů. Druhým společným znakem je fakt, že ani jeden z podniků už nefunguje.

Mladé zřejmě láká něco jiného. „Trendem je dnes spíš počítač. I když mladí sedí 
v hospodě za barem, stejně si píšou s kamarády přes ty jejich placaté telefony," uvedl bývalý majitel Staré tiskárny Václav Háva. Stará tiskárna přestala fungovat zhruba před rokem a v současné době jsou její prostory nabízeny k pronájmu.

Otázkou je, zda pelhřimovské kluby nabízejí dostatečně širokou škálu hudebních žánrů. Podle Hávy ale ve Staré tiskárně během její patnáctileté existence zazněla hudba od metalu a rocku po folk a country. Z Utopie zase byla slyšet hlavně alternativní hudba.

Podle bývalého majitele Utopie Jakuba Bendy je na vině i město. Nepodporuje prý soukromé hudební kluby. „V Pelhřimově je podle mého názoru minimální podpora ze strany města a o to více je provoz náročný s tak nemainstreamovou dramaturgií, jako byla v Utopii," zmínil Benda a dodal, že problémem je i fakt, že v Pelhřimově je málo mladých lidí a většina z nich nemá zájem o živou hudbu.

Podle majitelů pelhřimovských klubů zákazníky živá hudba dnes už nepřiláká. „Generace, která na koncerty chodila pravidelně, už odrostla. Mají teď rodiny a děti. A generace, která teď dorůstá, má asi jiný vkus," polemizoval spolumajitel fungujícího hudebního klubu Sklep Rostislav Koch.

Spolumajitel Sklepa ale zároveň dodal, že repertoár kvůli požadavkům současné mladé generace rozhodně měnit nebudou. „Hudba, která se tu hraje běžně, svou klientelu stále ještě má," ujistil Koch.

Dalo by se očekávat, že když je dnes nižší návštěvnost na koncertech živé hudby, projeví lidé zájem alespoň o hudbu na diskotékách. I ty mají ale v poslední době potíže. „Lidi teď moc nechodili. Zvlášť přes léto je to mizérie, protože se jezdí na dovolené," potvrdil spolumajitel diskotéky Sauna Music Bar Ondřej Kampe.

Koncerty se přesouvají i do kaváren. Ani tam ale velký úspěch nezaznamenaly. „Měli jsme pár koncertů, ale nepovedly se. Na jeden přišlo místo dvanácti, s nimiž jsme počítali, jen devět lidí, na druhý asi pět," uvedla provozovatelka kavárny Flet Ludmila Zabloudilová. Podle Zabloudilové se živé koncerty zdají drahé posluchačům, a pořadatelům se tak nevyplatí. „Možná lidé zvažují, kam peníze investují, i když sto dvacet korun vstupného podle mě není nic. Navíc umělce musíte vždy zaplatit bez ohledu na to, kolik přijde lidí, takže pořadatel na tom často prodělá," potvrdila Zabloudilová.

S tím souhlasí i Háva. „Jsou s tím starosti. Musí se zaplatit zvukař a kapela. Kolikrát jsme se domlouvali s muzikanty, jestli by jim stačilo jen to, co se vybere na lístkách, protože z tržeb ve výčepu se zase platí nájem a elektřina," přiblížil Háva.

Podle něj ale umělci měli zájem hrát i za minimální honorář. „Kapelám často nešlo ani tak o peníze, ale o to si zahrát. To je sice hezké, ale s takovou si za několik koncertů nevydělají ani na ty nástroje, na které hrají," uvažoval Háva.

Mladé kromě počítače přivábí například zdravá strava. Na to vsadili ve Fletu. Věnují se například přednáškám 
o zdravé výživě.
„V blízké době tu budeme mít třeba Raw kurz. Jde o úpravu jídla, při níž teplota nepřesáhne čtyřicet stupňů. Ten už tu jednou byl a osvědčil se. Možná se lidé v dnešní době orientují na něco jiného, třeba na správné stravování," uzavřela provozovatelka kavárny.

Karolína Hovorková