Návštěvníci odpoledního programu přišli v první řadě na zábavu. V přestávkách mezi jednotlivými kulturními vystoupeními se mohli ale seznámit i se závažnějšími informacemi.

Přestože o víkendu neušetřil ani Pelhřimov déšť, zopakovali renomovaní odborníci na zemědělskou problematiku, kteří do Pelhřimova na XIII. agrární a potravinářský den, což bylo druhé označení pro Pelhřimovské dožínky, zavítali, že se klíčovým faktorem pro zemědělství stává sucho. „Klima se mění, sucho se na práci zemědělců podepisuje už několik let, a pokud nebude dostatek srážek ani v dalších letech, právě zemědělství to pocítí nejvíc,“ poznamenal předseda Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha, který byl rovněž mezi hosty Pelhřimovských dožínek. „Letošní rok potvrdil, že není samozřejmostí, že se podaří vypěstovat dostatek obilí,“ dodal.

Podobná prognóza zazněla ohledně dopadu sucha na stav lesů, na které právě kvůli vláhovému deficitu významně útočí kůrovec, nebo třeba o důsledku sucha pro včelaření.

Na druhé straně poslední roky suché roky zvýraznily roli Vysočiny, kde jsou dopady nedostatku vody méně dramatické než v jiných částech Česka. „Vysočina se stává hlavní obilnicí České republiky,“ doplnil poznatky předseda zemědělského výboru poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jaroslav Faltýnek (ANO), který také na dožínky do Pelhřimova zavítal.

Ostatně průměrný hektarový výnos na Pelhřimovsku u obilí při letošních žních, jak také na slavnosti zaznělo, předčil průměrný hektarový výnos v České republice, přičemž vysočinský průměr byl ještě o trochu vyšší.

Jinak patřily Pelhřimovské dožínky spíš zábavě a vzpomínání, což potvrdila třeba i spanilá jízda 28 historických traktorů, mezi nimiž ty nejstarší pocházely z první poloviny padesátých let dvacátého století.

Na pódiu na Masarykově náměstí se postupně vystřídaly třeba soubor lidových tanců Trnávka, Malá kapela, mažoretky Rozettky z Pacova nebo Vysočinka.