Na Jihlavsku loni přibylo 182 lidí. „Je to díky kladnému saldu mezi přistěhovalými a odstěhovanými,“ vysvětlil Vlastislav Valda z Krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Jihlavě. Podle něj byl počet přistěhovalých oproti odstěhovaným na Jihlavsku natolik vysoký, že převážil i nad přirozeným úbytkem obyvatel.

Jihlavský primátor Petr Ryška se domnívá, že důvodů ke stěhování na Jihlavsko je několik. „Má dobrou pozici v rámci republiky. Lidi sem ale může lákat i dobrá perspektiva třeba v podobě plánování výstavby bytů, podniků a služeb. Ale také větší investiční projekty, které mohou přinést nové možnosti. Například Centrální dopravní terminál, který bude v Jihlavě obsahovat i zastávku na plánované vysokorychlostní trati,“ zamyslel se Ryška.

Hlavní pošta v Třebíči v ulici Smila Osovského
Třebíč jednala s Českou poštou o pobočkách, rozhodnutí má padnout příští týden

Také Pelhřimovsko lidi přitahuje. Po sečtení rozdílů mezi těmi, kteří se přistěhovali a odstěhovali, a zemřelými a narozenými, statistici zjistili, že je na Pelhřimovsku o 88 lidí více. „Pelhřimovsko se vyznačuje hlavně krásnou přírodou a poklidným životem. A kvalita života v Pelhřimově je podle odborníků druhá nejlepší ze všech měst na Vysočině,“ uvedl starosta Pelhřimova Ladislav Med.

Starosta Med si ale posteskl, že počet obyvatel se zrovna v Pelhřimově snižuje. Zatímco před dvanácti lety mělo město téměř šestnáct tisíc lidí, nyní je jich o osm set méně. Lidé, kteří sem přicházejí, dávají přednost životu na venkově či menších městech.

Na opačné straně statistiky stojí Třebíčsko, které loni přišlo o 277 obyvatel. „V jeho případě se na výrazném populačním poklesu podílel především přirozený úbytek obyvatel,“ upozornil statistik Vlastislav Valda. To potvrzují i čísla, podle kterých se na Třebíčsko loni přistěhovalo 1058 lidí a odešlo jich 1077. Tento rozdíl tedy činí jen necelé dvě desítky.

Sourozenci Lenka a Milan Staňkovi na lavici obžalovaných. Ilustrační foto
Sourozenci z Jihlavy měli okrást nemocnou matku. Syn dostal podmínku

Třebíč samotnou také trápí úbytek populace. „Každá vesnice, která má nějaké pozemky, se snaží vytvořit podmínky pro to, aby si tam lidé postavili domek. Například v Kojeticích nedávno vyrostlo asi deset domů, z toho v osmi bydlí Třebíčáci. Zkrátka chtěli jít na vesnici třeba kvůli dětem. Lidé v okrese tedy zůstávají. Něco jiného je odchod studentů na vysoké školy. Když si seženou práci v Praze nebo Brně, vracejí se hůř. S tím se ale potýká hodně okresních měst,“ uvedl třebíčský místostarosta Miloš Hrůza.

Na Žďársku a Havlíčkobrodsku také klesl počet obyvatel, i když ne tak výrazně jako na Třebíčsku. „Samozřejmě nás to ale mrzí. V celém okrese Havlíčkův Brod ubylo 155 lidí. Samotné město Havlíčkův Brod bylo přitom několikrát, včetně roku 2022, vyhodnoceno jako nejlepší místo k žití na Vysočině,“ uvedla mluvčí Havlíčkova Brodu Alena Doležalová. Poukazuje také na nové parcely ve městě, nebo na mateřskou školu. „Věříme, že nové obyvatele může přilákat i nabídka pracovních míst. Brod vykazuje dlouhodobě nízkou míru nezaměstnanosti,“ doplnila Doležalová.

Údaje, které poskytl ČSÚ, nezahrnují data o uprchlících z Ukrajiny. Těch na Vysočinu loni dorazilo asi šestnáct tisíc.

Počet obyvatel

Vysočiny

k 1. lednu 2022

504 025 (mužů 250 990, žen 253 035)

k 31. prosinci 2022

503 747 (mužů 250 991, žen 252 756)

Jihlavska

k 1. lednu 2022

112 415 (mužů 56 099, žen 56 316)

k 31. prosinci 2022

112 597 (mužů 56 214, žen 56 383)

Třebíčska

k 1. lednu 2022

109 183 (mužů 54 192, žen 54 991)

k 31. prosinci 2022

108 906 (mužů 54 144, žen 54 762)

Havlíčkobrodska

k 1. lednu 2022

93 692 (mužů 46 551, žen 47 141)

k 31. prosinci 2022

93 537 (mužů 46 490, žen 47 047)

Žďárska

k 1. lednu 2022

117 164 (mužů 58 488, žen 58 676)

k 31. prosinci 2022

117 048 (mužů 58 419, žen 58 629)

Pelhřimovska

k 1. lednu 2022

71 571 (mužů 35 660, žen 35 911)

k 31. prosinci 2022

71 659 (mužů 35 724, žen 35 935)

Zdroj: ČSÚ, podrobné údaje ZDE