Na řece Jihlavě jsou podle Dvořáka připraveny informace pro vodáky, kde najdou zázemí a možností přenocovat. "Už jsme to projeli a domlouvali se s majiteli," uvedl Dvořák. Mezi tato místa blízko řeky, kde mají vodáci zázemí, patří i plovárna v obci Bransouze a Kratochvílův mlýn.

Loď si už mohou lidé vypůjčit v Jihlavě, ale také u třebíčškých skautů. Počet výpůjček v Třebíči se podle Dvořáka pohybuje kolem 150 až 200 ročně. Nejčastěji si je vodáci berou na splutí řeky mezi městem Jihlava a dalešickou přehradou.

Řeka Jihlava je podle Dvořáka splavná i přes léto, pokud není moc sucho. V Česku patří mezi méně vyhledávané vodácké toky, podle Dvořáka se tam ale mnoha lidem po zkušenostech s přelidněnými řekami, jako je Vltava a Sázava, líbí. "Tím, že tady nepotkáte na každém jezu šňůru vodáků, to má něco do sebe. Není to tak komerční," míní.

Vysočina je prameništěm řek a toky nabývají na síle, až když se blíží k hranicím kraje. Jejich splavnost proto víc než jinde závisí na aktuálním množství vody. Řeku Sázavu sjíždějí vodáci často od Stvořidel u Ledče nad Sázavou, což je vyhledávaný kamenitý úsek s peřejemi dlouhý skoro pět kilometrů. Tábořiště Stvořidla už je otevřeno. "Vodáci jezdí hlavně zjara, když je voda," uvedla Zdeňka Tvrdá ze správy tábořiště.

Lodě a další vybavení si mohou vodáci půjčit v Ledči nad Sázavou, objednat si je kupříkladu mohou i z půjčovny ve středočeském Českém Šternberku. Ze Stvořidel se dostanou po Sázavě na území Středočeského kraje po necelých 20 kilometrech.

Na řece Jihlavě se dá podle údajů Vodáckého klubu Jihlava absolvovat 60 kilometrů dlouhý úsek asi za tři dny, jeho popis je na webu klubu. Odpovídající stav vody je v řece hlavně zjara nebo po delších deštích. Také tento klub provozuje půjčovnu lodí.

Z dalších řek na Vysočině vodáci míří zřejmě nejčastěji na Oslavu a Svratku. Délka splavnosti také u těchto řek závisí na aktuálním stavu vody.