Nedávné schválení církevních restitucí vyjasnilo, že družstvo Nový Unimax jako současný majitel může na 99 procent se zámkem nakládat podle svého a nemusí se ohlížet na blokaci. Právní výklady se ale přesto různí. „Definitivní stvrzení budeme mít až příští rok. Doteď jsme nevěděli, jestli děláme na svém. Nyní může začít naše jednání se silnými partnery, kteří budou ochotni zámek koupit nebo s námi jít do společné investice," vysvětluje předseda družstva Vladimír Moškoř.
Podle něj Nový Unimax sám nemá na stamilionové investice peníze, i kdyby se podařilo sehnat dotace. Ale zdůrazňuje, že družstvo nechce nechat objekt dál chátrat a dělá maximum pro havarijní opra- vy. Zájemci o koupi se ale nehrnou. „Před čtyřmi roky jich bylo několik, jeden z nich třeba chtěl ze zámku udělat ozdravovnu pro děti s tím, že by sehnal dotace. Jenže teď je krize a partneři se hledají těžko," dodává Moškoř.
Kvůli průtahům s vlastnictvím a blokaci na opravy nikdo 20 let nesáhl. Teď se podařilo sehnat dotace z havarijního fondu. Loni to bylo 400 tisíc, Unimax se podílel 150 tisíci. Letos je přislíbena dotace milion korun na opravy krovů a střech hlavního křídla. Proinvestováno bylo 800 tisíc, předpokládaný objem prací za letošek je asi 1,2 milionu.

Proces zpamátnění
Spolupředseda Spolku na záchranu památek červenořečických a místní zastupitel Jiří Jedlička považuje definitivní vyřešení vlastnictví objektu a pozemků a hledání investora za klíčové období pro zámek. „Dostává se do doby, kde byly ostatní památky v Česku před dvaadvaceti lety. V každém případě je třeba hledat investora, který by nebyl hochštapler, aby ze smysluplného využití budovy mohl kynout aspoň nějaký zisk," říká Jedlička.
Pro případného investora tak podle něj bude důležité i to, jestli by k zámku měl nějaký další majetek jako třeba lesy, či to, jak rychle by byl ochoten do oprav investovat.
Otázkou také je, zda církev nepožádá o navrácení objektu – což je ale už vzhledem k velkému objemu investic spíše nepravděpodobné – a pozemků pod zámkem a v jeho okolí, které dnes spravuje Pozemkový fond, stejně jako 90 procent pozemků v okolí města.
„Budeme s Pozemkovým fondem jednat, protože je do budoucna neudržitelné, aby vlastník pozemku byl jiný než vlastník objektu na něm," podotýká Moškoř. Pokud by o pozemek požádala církev, muselo by se družstvo vyrovnat s ní. Církve mohou příští rok žádat o své majetky, což je klíčové i pro samotné město.  Jeho starostka Zdeňka Bečková si mimochodem spolupráci se současným majitelem zámku považuje za dobrou.
Někdejší arcibiskupský zámek se loni nedostal na světový seznam nejohroženějších památek, spojený s příslibem peněz na opravu. Teď je zažádáno o zařazení mezi národní kulturní památky. Potvrdila to ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) v Telči Martina Veselá. „Proces je ale velmi dlouhý a nevíme, kdy skončí," uvedla Veselá s tím, že pro památkáře není rozhodující vlastník objektu, ale záchrana památky.
Zpamátnění by podle Jehličky znamenalo možnost dalších investic. Každopádně nyní památkáři provádějí stavebně–historický průzkum, který pomůže budoucím majitelům, ulehčí žádosti o dotace a může objevit nové věci.

Jako Andělský hrad
Jedním z takových klenotů je i objev, který uskutečnil pražský pracovník NPÚ Jan Beránek. Zjistil, že půdorys zámku má podobné rysy jako papežský Andělský hrad v Římě, kterým se při jeho návštěvě zřejmě nechal inspirovat Šebestián Leskovec, když původní hrad v 16. století přestavěl na renesanční zámek.
Inspirace měla být dokonce tak věrná, že v Řečici původně měly být také čtyři věže jako v Římě, namísto dnešních dvou. Podle Jedličky je paralela mj. důkazem toho, že Červená Řečice měla na tehdejší dobu mezi podobnými areály jedno z nejmodernějších opevnění.