Hostitelem byl ředitel pelhřimovských městských lesů František Kučera, který je i předsedou SVOL.

Co majitele lesů nejvíce trápí?
Úředníci, kteří jsou v hierarchii státní správy lesů a ochrany přírody nejvýše, se odmítají zabývat připomínkami vlastníků. To vnímáme jako nekorektní a nepochopitelné. Na postu ministra a náměstka pro lesní hospodářství se vystřídala řada lidí, se kterými jsme třeba neměli vždy stejný názor, ale byla tu aspoň ochota vyslechnout si názor náš a odborníků z lesnické praxe a najít kompromis. Teď ale odbornost ustoupila politikaření a pletichaření.

Jak se nový zákon tedy tvoří?
Zákon o lesích z roku 1995 prošel několika pokusy o novelizaci. Naposledy vloni a na program vlády se dostal v lednu. Návrhem se však vláda nezabývala a ministerstvo zemědělství mělo připravit věcný záměr zákona o lesích. Je to podivné, protože náš stát nemá žádnou koncepci, podle které by se lesnictví ubíralo, žádnou státní lesnickou politiku, o níž by se záměr zákona opíral. Nemá ujasněny veřejné zájmy týkající se lesů, ani jak mají být prosazovány. Jediný stávající dokument, Národní lesnický program II, je nejednoznačný a dál se o něm mezi ministerstvy jedná.

Co vlastníci lesů od změny zákona očekávají?
Především omezení administrativních zásahů státu tam, kde pro naplnění veřejného zájmu stačí nechat vlastníkům svobodu v rozhodování. Pak posílení motivačních nástrojů na úkor donucovacích, zjednodušení dotací a podpor, začlenění inspekce životního prostředí do struktury správy lesů a diferencovaný přístup k lesům – podle kategorie, velikosti, druhu vlastnictví a tak dále. Je nutné také plně respektovat to, že vyvlastnění či nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

Eva Šebestová