Pelhřimovsko má tři dětské domovy, z toho ten v Kamenici nad Lipou je zaměřen na nejmenší děti. Jaká bude jejich další podoba, to zatím nikdo neví.

Jejich zástupci logicky mají vůči zmíněnému trendu výhrady. Kromě obavy, aby motivace řady nových pěstounů nebyla hlavně finanční, kladou také další otazníky.

„Finance bych pěstounské rodině nezáviděla. Pro naše děti je důležitý kontakt s původní rodinou. Jak to ale jde v běžné pěstounské rodině? Za některými dětmi jezdí rodiče i každý měsíc, někdy na jeden až dva dny. Většina dětí jezdí domů alespoň jednou do roka," vysvětluje ředitelka Dětského domova v Senožatech Martina Buchalová Horská. Nyní se podle ní do pěstounských rodin dostávají hlavně děti, o které rodiče nejeví zájem vůbec.

Výchovné problémy

Ředitelka je skeptická i k přesunu problematických dětí k pěstounům. „Nevím, jestli by u jedné rodiny vydržely delší dobu. Střídání rodin je nežádoucí a návrat do dětského domova je sice možný, ale pro dítě je to velké zklamání. Většina našich dětí má výchovné problémy," dodává Buchalová Horská s tím, že dětské domovy nyní nabízejí stabilní péči pro tyto děti, o jejichž umístění do ústavní péče – na rozdíl od nestátních zařízení – rozhodne soud.

Podle ní by pro děti z domovů v Humpolci a Senožatech bylo třeba šestnáct až dvacet pěstounských rodin po čtyřech dětech. „Máme je? A máme pro ně byty? Zde se otvírá  spousta otázek a vše končí otázkou dohledu státu," uvádí ředitelka ústavu s dvaatřiceti dětmi s tím, že ideální by bylo, kdyby i nadále pěstouni a domovy fungovali vedle sebe.

Zákon tento týden do sněmovny vrátil prezident Klaus, podle nejž péče o tyto děti v zemi funguje dobře. Václav Klaus kritizoval to, že pěstounství by se díky novele mělo stát prací, nikoliv posláním – a dodal, že by šlo o projev neúcty vůči těm, kteří se dosud věnovali pěstounství poctivě.

I kdyby byl ale zákon od ledna schválen, neměly by v chodech domovů nastat žádné převratné změny. „Transformace je nastartovaná už delší dobu, ale zatím je všechno teprve na začátku," uvedla ředitelka Dětského domova v Kamenici nad Lipou Jana Fárová.

Úspěch celé věci podle ní záleží na tom, jak budou připraveni pěstouni. „Pokud budou kvalifikovaní, věřím, že se tento záměr může osvědčit. To ale ukáže čas," doplnila Fárová.

Dlouholetá pěstounka Monika Dietrichová z Nové Cerekve je novele zákona nakloněna. „Pro dítě je samozřejmě lepší, když může vyrůstat v náhradní rodině než v dětském domově. Novela zákona by byla prospěšná dětem žijícím v ústavní péči, ty by se snáze podařilo umístit u pěstounů na přechodnou dobu," popsala Dietrichová. Pokud zákon nebude schválen, přijde podle ní vniveč spousta práce a energie.

„Už nyní se školí a připravují pěstouni na přechodnou dobu a jsou tu už i první miminka, která se u těchto rodin podařilo umístit místo toho, aby musela být v ústavech," uzavřela Monika Dietrichová, která už dříve pro Deník uvedla, že ideálem není plošné rušení dětských domovů, ale jejich transformace na krizová centra.

Na to, že by se z dětských domovů staly jakési poradny, ředitelka senožatského domova namítá: „Poradna nenahradí pravidelnou péči a málokdo do ní přijde preventivně." Podle Buchalové Horské zatím není jasno, co s domovy bude – vše komplikuje i fakt, že zatímco pěstouni spadají pod ministerstvo sociálních věcí, dětské domovy naopak pod ministerstvo školství.

Starosta Senožat Zdeněk Vaněk má z případné redukce dětského domova obavu. „Zvýšila by se tu nezaměstnanost a celá věc by se také musela řešit v souvislosti se školou, protože s ní je dětský domov propojený, má i společnou vývařovnu," uvedl starosta.