Součástí obchvatu jsou dvě mimoúrovňové křižovatky a devět mostů. Silnice na svém jihozápadním konci naváže na dříve dokončený obchvat Božejova. Náklady na novou silnici byly vyčísleny na 448 milionů korun bez DPH. „Musely se tam dělat některé práce navíc, konečná cena bude zřejmě vyšší,“ poznamenala ředitelka jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařová.

ŘSD se letos pouští také do stavby obchvatu Skleného nad Oslavou a do silnice vedoucí z Pohledu do Roušťan na Havlíčkobrodsku. „Dále chystáme výběrové řízení na silnici s označením I/19 Kámen. Tam půjde o obchvat,“ dodala ředitelka Tesařová.

To je z velkých investičních akcí za poslední čtyři roky všechno. Větší koncentraci směřuje ŘSD do oprav komunikací první třídy.

V letošním roce bude například pokračovat postupná rekonstrukce silnice první třídy s označením I/38, které vede z krajského města až do Znojma v Jihomoravském kraji. Už v minulosti byly rekonstruovány úseky z Jihlavy na Stonařov a v letošním roce budou stavbaři pokračovat dále ze Stonařova na Dlouhou Brtnici.

Co se týče největší dopravní tepny, která vede velkou částí na Vysočině, tam ŘSD začalo s postupnými opravami v roce 2013. Mezi prvními byl opravovaný osmikilometrový ůsek mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovem a devítikilometrový úsek mezi Lhotkou a Velkou Bíteší.
„Oba úseky byly zprovozněny o více než dva roky později v září 2015,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Studecký. V obou případech se náklady na stavbu vyšplhaly k sedmi stům milionům korun.

BRÁNILA RYCHLEJŠÍ VÝSTAVBĚ DÁLNIC HLAVNĚ PROJEKTOVÁ NEPŘIPRAVENOST?
Na Vysočině na osmou otázku volebního auditu Deníku odpovídalo celkem 56 respondentů. Celých 68 procent z nich míní, že rychlejší výstavbě dálnic bránila hlavně projektová nepřipravenost. Jen 32 procent odpovídajících si naopak myslí, že projektová nepřipravenost nebyla hlavní brzdou výstavby dálnic. Velký počet dotázaných tedy 13 na tuto otázku nedokázalo, či také nechtělo jednoznačně odpovědět.

68%



V současné době se realizuje sedmikilometrový úsek mezi Jihlavou a Velkým Beranovem. V tomto úseku před více než měsícem padl dálniční most u Měšína. Zde se začalo stavět loni v srpnu a předpokládaný konec stavby je v červenci příštího roku. Dále se dělají ještě úseky mezi Měřínem a Velkým Meziříčím či Velkou Bíteší a Devíti kříži. V obou případech by měli řidiči v této části dálnice bez problémů projíždět už od konce letošního roku.

V letošním roce začaly práce mezi Velkým Meziříčím a Lhotkou. Zde jsou předpokládané náklady na sedmikilometrový úsek ve výši bezmála 900 milionů korun.

Ve výběrovém řízení je v současné době úsek z Humpolce do Větrného Jeníkova. Čtrnáct kilometrů dálnice bude patřit k nejdražším úsekům. Předpokládané náklady jsou ve výši až dvou miliard korun. Zahájení prací je naplánováno na letošní srpen. Vše ale bude záležet na tom, zda se výběrové řízení neprotáhne.

Z odpovědí panelistů

Miloš Fikar, ředitel ZŠ a MŠ Wolkerova Havlíčkův Brod: Ne, spíše jen spekulanti s půdou a ekologičtí aktivisté.

Josef Novotný, 65 let, podnikatel, Bystřice nad Pernštejnem: Částečně ano, především šlo ale o peníze. Nejprve je politici museli vybrat na daních a pak neztratit vliv při jejich rozdělování to trvá…

Ondřej Hájek, 43 let, ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov: Pravděpodobně ano, komplikací, které se vyskytují při stavbě či opravě našich dálnic, je dle mého tolik, že si nelze myslet nic jiného, než že byla hrubě podceněna projektová příprava. Na druhou stranu je poctivé konstatovat, že tato vláda sklízí v této oblasti převážně to, co zasel někdo úplně jiný.

Luděk Rýzner, 48 let, architekt, ředitel a majitel architektonického studia OK PLAN ARCHITECTS, Humpolec: Dálnice její příprava, financování a výstavba patří stále k velkým tématům a diskusím. Bohužel se nedaří stavět rychleji, levněji a kvalitněji. Osobně si myslím, že zakázky jsou stále zbytečně předražené.