Vtom vchází dovnitř opat Bronislav Ignác Kramár s paškálem, velkou stříbrnou svící, jejíž světélko symbolizuje Ježíšovo zmrtvýchvstání. „Kristus, světlo světa,“ třikrát po sobě se rozléhá zvolání Santiniho klenbou.

Když tak opat činí podruhé, všichni věřící si od paškálu připalují svoji svíčku. Obřad velikonoční Vigilie začíná.

Letošní nejvýznamnější církevní svátek v želivském podání byl tak trochu výjimečný. Kdo chtěl, ten mohl prožít Velikonoce přímo po boku tamních premonstrátů.

„Každá liturgická oslava není pouze připomenutím události, nýbrž i jejím zpřítomněním. A my jsme chtěli stanout pod křížem se všemi lidmi, prožít tyto vzácné chvíle společně,“ vysvětlil páter Tadeáš, který nás klášterem provázel.

Nabídka, která se nedala odmítnout

Poznávací značky desítek aut postávajících před opatstvím dávaly tušit, že nabídka premonstrátů dopadla na úrodnou půdu doslova po celé republice. Velikonoční „prázdniny“ se rozhodlo strávit v Želivě sedmdesát lidí.

„Spojení duchovního rozměru s příjemným prostředím, to se zkrátka nedalo opomenout,“ usmál se při vyzvedávání klíčů od pokoje na opatství Vladimír Oppelt z Brna,

který byl nejvíce zvědavý právě na večerní oslavu Vzkříšení. „Podívat se ale půjdeme i na ostatní obřady. Jsme věřící rodina, tady je to navíc přímo kouzelné,“ dodal muž.

Velikonoční dovolená s premonstráty ale nepřilákala do Želiva výhradně samé věřící. V sobotu dopoledne chystala před opatstvím své cyklistické nádobíčko také devítičlenná parta kamarádů z Brna.

„Pokud vydrží počasí, pořádně se projedeme po okolí,“ těšil se z prodlouženého víkendu Libor Weigel s mapou v podpaží. Jeho manželka ale plánovala i návštěvu nějaké té mše. Už jen ze samé zvědavosti. „Když už jsme tady, do kostela se podívat půjdu. Alespoň na chvilku. Kluci ne, ti jsou hrozní pohani,“ zakřenila se na své přátele Jana Weiglová.

Zastavení před Božím hrobem si dopřála také Věra Přeučilová. „Věřící nejsem, ale v kostele panuje taková zvláštní, sváteční atmosféra. Obzvláště o Velikonocích,“ vyslovila se výletnice z Kostelce nad Labem.

Víra rozhodně není žádnou vstupenkou

Páter Tadeáš nespatřuje na ubytování či návštěvě ateistů v církevním areálu nic divného. Právě naopak.

„Náš klášter neslouží pouze věřícím. Jsme tu pro všechny. Spousta lidí navíc vůbec netuší, proč jsou Velikonoce vlastně tak důležité. Pokud projeví zájem, rádi jim to vysvětlíme,“ dodal duchovní ochotně.

Právě zásluhou pohostinnosti premonstrátů se klášter pomalu stává tím, čím jej chtějí mít. Totiž dokořán otevřeným domem, v němž se můžete vzdělávat, odpočívat, rozjímat, nebo si tam jen zajet na poklidný rodinný víkend.

„Lidé se sem učí jezdit, ať už jednotlivci nebo skupiny. Třeba zrovna do středy tady máme skoro plno,“ pravila usměvavá recepční Lenka Vacková.