V roce 2011 byla vybudována nová, veřejnosti nepřístupná léčebná část stanice nedaleko města, jejíž součástí je i veterinární ordinace. Prostory staré stanice v centru Vlašimi byly rekonstruovány v ryze expoziční část s názvem paraZOO, kde mohou návštěvníci vidět nejrůznější zástupce volně žijících živočichů České republiky a především se dozvědět více o možnostech ochrany zvířat a prevenci jejich zraňování. O práci na záchranné stanici mluvil její vedoucí Stanislav Němec.

Co je náplní vaší práce?

Hlavní náplní naší práce je péče o zraněné a jinak hendikepované živočichy s hlavním cílem jejich vyléčení a navrácení do volné přírody. Pečujeme také o osiřelá mláďata a to jak ptáků, tak například ježků nebo zajíců. Dále provádíme záchranné transfery živočichů z narušených biotopů – hlavně škeblí – a v neposlední řadě také zabezpečujeme ochranu obojživelníků při přesunech na frekventovaných úsecích silnic. Součástí naší práce je také ekoporadenství v oblasti ochrany živočichů a osvěta veřejnosti.

Jaká zvířata se k vám dostávají?

Jsou to volně žijící zvířata v České republice, především ptáci – od pěvců až po dravce a sovy. Ze savců například ježci, zajíci, veverky nebo i kuny a lišky.

V jakém období míváte nejvíc přírůstků a proč?

Nejvíce zvířat nám lidé vozí nebo si pro ně jezdíme hlavně na jaře a v létě. Je to jednak z důvodu rození mláďat, jednak proto, že lidé tráví více času v přírodě právě v letním období než v zimě.

Jaká je kapacita stanice?

Máme 20 voliér pro ptáky, 14 ubikací pro šelmy různých velikostí. Dále máme velkou rozletovou voliéru pro vodní ptáky, menší pěvce a dvě poměrně velké rozletové voliéry pro dravce a sovy. Navíc máme prostory pro kopytníky včetně losa – takže poměrně dost.

Vědí podle vás lidé jak se zachovat, najdou-li zraněné zvíře?

Myslím si, že spousta lidí už má povědomí o záchranných stanicích a v době internetu není těžké dohledat, kam v takovém případě volat. Samozřejmě někteří lidé berou věci do vlastních rukou, což může pro takové zvíře skončit špatně, o čemž jsem se už několikrát přesvědčil.

Co by měli dělat?

Důležité je kontaktovat jakoukoliv záchrannou stanici. V případě, že nálezce volá stanici z oblasti, která nespadá pod její kompetenci, pracovníci podají informaci, kam volat.

Je nutné v každém případě volat do záchranné stanice, nebo někdy zvládnou postarat se sami?

Pokud si někdo není čímkoliv jistý, je v každém případě nejlepší volat záchrannou stanici. Pracovníci nevyjíždí ke každému případu, v mnoha případech pouze stačí dotyčnému poradit jak se zachovat.

Může člověk víc ublížit než pomoci?

Samozřejmě! Stává se to například u mláďat, která vylétla z hnízda a rodiče je stále ještě dokrmují mimo hnízdo. Takoví to ptáci ještě neumí dobře létat a lidé je odchytávají v domnění, že jsou zraněni. Takto oddělí matku od mláděte a je potom na nás, abychom ptáče odchovali. Což bývá problém, protože ne vždycky dokážeme plně nahradit rodiče.

Všechna uzdravená zvířata pouštíte zpět do přírody?

Pokud není zvíře trvale hendikepované a nemá žádný problém, kvůli kterému by nemohlo ve volné přírodě normálně fungovat, tak ano – je to vlastně náš prvotní cíl.

Co všechno lidé uvidí ve vaší zoo?

Lidé v naší paraZOO uvidí především zvířata trvale hendikepovaná, která právě kvůli následku zranění nemohou už být vypuštěna zpátky do přírody. Můžeme se pochlubit rysem, vydrami, krkavcem, veverkami, ale také menšími pěvci. Dále lidé mohou obdivovat oba druhy čápů, dravce, sovy nebo malé šelmy.