„Potvrdilo se, že šlo o volby z hlediska zpracování výsledků jednodušší," ohlédla se za prací vysočinských volebních přebíracích míst Jitka Číhalová, která plnila funkci krajského gestora voleb pro Kraj Vysočina.

Z hlediska práce členů jednotlivých okrskových volebních komisí i lidí na přebíracích místech mohla všechny pochválit a jejich jménem se 
i tak trochu pochlubit, neboť se na celé Vysočině nevyskytly žádné problémy, a zrodilo se tak jedno zajímavé dílčí prvenství. „Vysočina byla prvním krajem, který měl výsledky hotové. Ještě nebylo tři čtvrtě na pět a měli jsme zpracované výsledky ze všech 1 137 volebních okrsků," přiblížila Číhalová.

Ve statistických datech ještě našla jeden příznivý údaj 
o voličích. „Na Vysočině byla nejvyšší volební účast ze všech krajů," dodala.

V nejmenší obci kraje, ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku, kde žije celkem osmnáct voličů, se jich tam k urně vydalo patnáct. „To je pěkné číslo. Volební účast jsme tedy měli vysokou – 83,33 procenta," pochvaloval si tamní starosta František Plášil.

Shodně po čtyřech hlasech od lidí ve Vysoké Lhotě získali Karel Schwarzenberg a Přemysl Sobotka. I stříbrná pozice má dva adepty, a to Vladimíra Franze a Jiřího Dienstbiera, kteří obdrželi shodně po dvou hlasech. Po jedné obálce od voličů získali Miloš Zeman, Jan Fischer a Zuzana Roithová.

Ve všech pěti okresech Vysočiny zvítězil Miloš Zeman. Největší přízni voličů se těšil na Žďársku, kde ho volilo přes 41 procent všech voličů, kteří do volebních uren vhodili platný hlas.

V Novém Veselí, kde v posledních letech Miloš Zeman žije, mu sousedé odevzdali 62,5 procenta hlasů. Ovšem ještě více jich Zeman v procentuálním vyjádření dostal 
v Radenicích na Žďársku, a to 64,89 procenta hlasů. Zeman na Žďársku vyhrál v drtivé většině obcí a měst. Dokonce hned ve 43 ze 174 sídel se mu podařilo nasbírat od voličů více než padesát procent všech hlasů.

Prezidenta si přišly vybrat i vězeňkyně

Zhruba 250 odsouzených žen využilo svého volebního práva i v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Jejich účast se tak pohybovala řádově okolo padesáti procent z žen, které si tam odpykávají trest.

„Některé se volby nezúčastnily třeba kvůli neplatnému průkazu totožnosti, některým se volit nechtělo," vysvětlila mluvčí věznice Eva Hodná. Vězeňkyně však mohly volit pouze v pátek vpodvečer, kdy k nim dorazila dvoučlenná volební komise s přenosnou urnou. Jak uvedla jedna z uvězněných, výběr nového prezidenta pro ni zároveň znamená novou naději. „Přála bych si další amnestii," prozradila.

V Bukově na Žďársku kromě volby prezidenta rozhodovali také o možném vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v lokalitě Kraví hora. Obec proto vyhlásila místní referendum. Proto byla účast u prezidentských voleb extrémní, dosáhla 94 procent. Proti případné výstavbě úložiště se vyslovilo 68 lidí, tedy skoro 52 procent odevzdaných hlasů. Pro bylo 56 voličů, dalších sedm hlasů bylo neplatných.

Reportéři Deníku