Karolínka, vnučka majitelky útulku Taťány Homolkové, pózuje se svým miláčkem Mínou, kterou nikdo nechce pro její ďábelský pohled. „Tohle je Míša, Ovečka, Žížalka a tohle Tomík," představuje Karolínka číči návštěvě.

Před domem zase číhá albín Béďa s modrýma očima, který je hluchý. Každá kočka v útulku má svůj příběh a každá by si zasloužila hodné lidi, kteří jí poskytnou domov. Kdo si nemůže žádného chlupatého obyvatele útulku vzít domů, může však pomoci i jiným způsobem, ať už finančně, nebo materiálně. Ve Skrýšově u Polné zachraňují i němé tváře z pelhřimovského okresu.

„Hodně k nám vozí kočky z Pelhřimova. A musím říci, že s městem je výborná spolupráce. Na každou kočku, která k nám odtud dorazí, dostaneme peníze," chválila přístup Pelhřimova Taťána Homolková. Smlouvu má útulek kromě Pelhřimova i s Pacovem. Potřebuje-li nějaká kočka azyl, mohou se tamní obyvatelé 
obrátit přímo na útulek nebo na svůj městský úřad.