Podle Ivy Raisové z Rodinného azylu Dej pac! je Pelhřimov takzvaným nejsilnějším zdrojem odchycených psů z celého okresu. „Zhruba před pěti lety jsme po našich předchůdcích převzali dva záchytné kotce, které byly přímo v areálu čistírny odpadních vod. Jenže tam to postupně přestalo vyhovovat, a to jak kapacitně, tak provozně. Proto jsme začali hledat jiné prostory,“ přemítala Iva Raisová.

Vhodný pozemek nabídlo Azylu Dej pac!, který sídlí v Častoníně, vedení pelhřimovské radnice. „K bezplatnému užívání nám město Pelhřimov nabídlo pozemek, který navíc nechalo oplotit,“ pochvalovala si spolupráci Iva Raisová.

Provozovatelé areálu tak Pelhřimovským a zájemcům z okolí nabídli možnost venčení odchycených čtyřnohých mazlíčků. To je však možné pouze o víkendu ráno a po předchozí domluvě. „Lidé se zaradovali, že v Pelhřimově budou moci konečně venčit pejsky. Není to ale tak, že by se tam každý víkend mohlo přihnat deset rodin. Sice by to bylo pěkné, ale v areálu jsou pejsci opravdu jen na přechodnou dobu a navíc je jich tam málo. Je to tedy tak pro jednoho, maximálně dva dobrovolníky,“ upozornila Raisová na problém.

Dlouhodobá spolupráce

Někdy se do areálu dostanou i velcí či potencionálně agresivní psi, kteří se lidem na venčení svěřit nemohou. „O venčení je opravdu velký zájem a lidé nás uhání i přes týden, jestli by mohli venčit. To je ale složité na domluvu a časově to není realizovatelné,“ doplnila provozovatelka Azylu Dej pac!, který na Pelhřimovsku funguje jedenáct let.

Úskalí veřejného venčení je podle Ivy Raisové i v tom, že někteří lidé nepřijdou v předem domluvený čas. Ideální jsou prý ti, co jsou schopni přijít včas, zvládnou i zdatnějšího psa a jsou spolehliví. Pak vzniká i dlouhodobější spolupráce, jako například s Radimem Hodačem. „Nového areálu jsem si všiml, když jsem šel okolo. S paní Raisovou se ale znám, takže jsem jí tenkrát volal, jestli bych si tam občas nemohl půjčit nějakého psa, takže jsem se k tomu dostal vlastně náhodou. Jsem rád, že psy můžu chodit venčit pravidelně. O víkendech jsem doma, takže mám na to čas,“ prozradil mladý dobrovolník.

Největší příležitost k venčení mají zájemci v Častoníně. „Když chce venčit například mladá rodina nebo i babička s vnoučetem, tak k tomu je ideální právě Častonín. Tam máme celé spektrum psů,“ informovala Iva Raisová.

Venčit čtyřnohé chlupáče mohou lidé i v blízkosti Jihlavy. Podmínkou je ale uzavření registrace. „Musí to být osoba starší osmnácti let, která si přečte podmínky venčení. Potom podepíše čestné prohlášení a venčit může vždy po předchozí telefonické domluvě,“ uvedla Miroslava Sůvová z Městského útulku pro opuštěná a nalezená zvířata Jihlava.

Naopak procházky se psy neumožňuje havlíčkobrodský útulek, který sídlí v Mírovce. „Jsme zásadně proti veřejnému venčení. Psům to blbne hlavu. Není možné, aby šel pes třikrát týdně ven a pak týden nešel vůbec. Psi to hrozně špatně psychicky snáší. Navíc jsem na útulek sama, takže to nejde ani z provozních důvodů,“ řekla Eva Rippelová z Útulku pro psy, který provozují Technické služby města Havlíčkův Brod.