Tikkun chce, aby se synagoga stala kulturním centrem i muzeem, které bude připomínat historii Židů v Pacově a na Pacovsku. Jak záměr postupně realizovat, nedělní veřejná diskuse určitě napověděla. „Během veřejné diskuse zazněly podněty a náměty, s nimiž budeme dál pracovat. Obnova synagogy bude trvat roky, rozhodně jsme neměli v plánu mít po této veřejné diskusi o všem definitivně jasno,“ řekla předsedkyně spolku Tikkun Daniela Orlando.

První ze tří hlavních přednášek měl muzeolog Tobiáš Smolík, který se zabývá židovskými dějinami. „Ať se do budoucna stane synagoga raději klubovnou, než aby byla kolumbáriem,“ zopakoval na závěr příspěvku, který vyslechlo takřka třicet posluchačů v pacovském zámeckém sále, Tobiáš Smolík.

Lidi z Tikkunu prezentované náměty zaujaly. „Hned na první přednášce zazněla řada skvělých podnětů. Nápad, aby se po obnově stala synagoga spíš kulturním centrem než muzeem, je určitě cenný,“ poznamenala k prvním podnětům Daniela Orlando.

Michal Arend, který žije ve Švýcarsku a před několika lety se významně zasloužil o obnovu židovského hřbitova v nedalekých Černovicích, vystoupil s přednáškou Může bývalá pacovská synagoga zůstat synagogou, i když v Pacově a okolí nežijí žádní Židé?

Přednáškový blok pak uzavřel Pavel Tychtl, muž, který před čtyřmi roky na neutěšený stav chátrající synagogy upozornil a vlastně veškeré aktivity směrem k její záchraně vyprovokoval. Jeho přednáška nesla název Historie pacovských Židů ve 20. století z pohledu nově objevených pramenů. „Jsem rád, že se věci daly do pohybu. I když záchrana synagogy potrvá ještě řadu let, přece jen už se něco podařilo a obnova je na dobré cestě,“ připomněl v neděli v Pacově Pavel Tychtl.

Pacovská synagoga, která byla postavena v první čtvrtině devatenáctého století, sloužila potřebám místní židovské komunity do podzimu 1941, kdy byly všechny synagogy v Protektorátu Čechy a Morava uzavřeny. Po druhé světové válce se už v Pacově neobnovil ani život komunity, ani samotná synagoga, která připadla židovské obci v Táboře. Stavba v Hronově ulici pak dlouhá desetiletí sloužila převážně pro nejrůznější skladovací potřeby.

V roce 2005 na její neutěšený stav upozornil už zmíněný badatel Pavel Tychtl. Následně v Pacově vznikl spolek Tikkun, který v první etapě své činnosti vyvíjel úsilí o odkoupení synagogy od soukromého vlastníka.

Jednání o majetkovém převodu se podařila dotáhnout do zdárného konce letos v lednu, kdy zástupci Tikkunu poprvé synagogu otevírali jako její noví majitelé. O dva měsíce později se uskutečnil první archeologický průzkum synagogy, do interiéru zavítali odborníci na židovskou historii i památkáři.

Pod vedením Tikkunu došlo během uplynulých měsíců k vyklizení přízemí synagogy i obnově původního vstupu, což bylo nezbytně nutné pro případné zpřístupnění interiéru veřejnosti.

Tikkun už ostatně oznámil, že po předchozí domluvě bude nyní v srpnu synagoga veřejnosti přístupná. Určitě bude přístupná teď v neděli 11. srpna, kdy se Pacov poprvé objevuje na celorepublikovém seznamu u příležitosti Dne židovských památek 2019. Seznam čítá celkem 42 míst na mapě celé České republiky.

Daniela Orlando u příležitosti nedělní veřejné diskuse o budoucí podobě pacovské synagogy připomněla, že obnova bude trvat nejméně dva roky, spíše pět let a vyžádá si náklady v řádu několika milionu korun. „Jakmile to ale okolnosti umožní, chceme začít v synagoze pořádat akce pro veřejnost co nejdříve, třeba už v příštím roce. Nechceme čekat, až se synagogu podaří obnovit do finální podoby,“ dodala předsedkyně spolku Tikkun.