A současně připomínat to, co v klášteře zaznělo 13. srpna 1968, kdy se v opatském kostele uskutečnilo setkání českých a slovenských kněží internovaných v Želivě v letech 1950 až 1956. „Proběhlo pod vedením kardinála Tomáška. V rámci programu tehdy odpouštěli těm, kdo je nespravedlivě věznili v našem klášteře a zároveň žádali o odpuštění, protože mnozí se z internace vrátili zlomeni a měli různé problémy, například s alkoholem,“ připomněl jedenapadesát let starou událost převor želivského kláštera a správce želivské farnosti Tadeáš Róbert Spišák.

Mezi vězněnými byl i Antonín Šuránek, kněz, který je dnes kandidátem na blahořečení. Právě citát z vězeňského deníku Antonína Šuránka, kde mimo jiné píše, že se denně modlí také za dozorce nebo „…za toho pána, který mě vyšetřoval ve vězení a vypravil do Želiva…“, bude vytesán na pamětní desce, kde bude hlavním motivem kříž vytvořený slovenským architektem Svetozárem Ilavským. „Svetozár Ilavský již v kostele udělal nový obětní stůl, který byl konsekrován vloni,“ doplnil informace převor Tadeáš Róbert Spišák.

V tomto obětním stole jsou umístěny ostatky dvanácti mučedníků, mezi nimiž jsou také ostatky mučedníků z doby nacismu a komunismu.

Památník se bude nacházet přímo v opatském kostele Narození Panny Marie, v zadní části lodi kostela. „Bude to dřevěný kříž s bronzovým korpusem Ježíše Krista a s deskou, na které bude již zmiňovaný citát Antonína Šuránka,“ upřesnil popis nového památníku převor želivského premonstrátského kláštera. Tadeáš Róbert Spišák dodal, že Svetozár Ilavský využije na sochařsky upraveném pozadí návrh kříže, který v roce 2003 tvořil dominantu na pódiu v Bratislavě, kde papež Jan Pavel II. prohlásil řeholnici Zdeňku Schelingovou za blahoslavenou. „Sestra Zdeňka byla umučena za doby komunismu a její ostatky máme taky uloženy v našem obětním stole. Souvislost s Janem Pavlem II. je záměrná, protože se považuje za osobnost, která přispěla k pádu komunismu,“ poznamenal převor kláštera.

Symbolika památníku bude přesahovat osud kláštera v Želivě. „Památník bude zhotoven na památku všech nespravedlivě vězněných kněží a řeholníků Čech, Moravy a Slovenska v totalitní době,“ dodal Tadeáš Róbert Spišák.

Nový památník obětem totalitních režimů v želivském klášteře bude odhalen v neděli 11. srpna na závěr mše svaté. Její začátek je stanoven na 10.30 hodin. Pontifikální mši bude celebrovat opat Jáchym, kázání připojí opat Albert z německého Hambornu.

Pouť smíření ovšem začne už v sobotu 10. srpna, a to přednáškou v 15 hodin na téma Proč odpouštět? Také na ní bude vzácným hostem opat premonstrátského opatství v Hambornu Albert Dölken. V sobotu se v Želivě uskuteční ještě modlitba Křížové cesty, během níž zazní texty z roku 1968, které se tehdy na usmíření pomodlili kněží v Želivě věznění.

Citát z vězeňského deníku Antonína Šuránka, který bude vytesán na pamětní desce památníku: „Já se modlím denně za naše dozorce – za všechny naše strážné nynější, minulé i budoucí, za jejich rodiče živé i zemřelé, jejich bratry a sestry, snoubenky, manželky, děti a jejich děti(…), za své nepřátele (denně): ať domnělé, ať skutečné, zde i venku(…) za toho pána, který mě vyšetřoval ve vězení a vypravil do Želiva, za všechny, kteří proti mně shánějí materiál, kteří mně zde budou prověřovat a vyšetřovat a odtud odvážet, popřípadě soudit, abych ukázal, že jako katolický kněz nemám k nim žádné nenávisti,nýbrž že je naopak upřímně miluji a vyprošuji jim totéž co sobě…“