„Za březen a duben už jsme do léčebny investovali půl milionu, některé kroky přitom byly nezbytné, abychom vůbec mohli provozovat plicní léčebnu. Peníze šly mimo jiné na nové postele a noční stolky či zdravotnický software," sdělila jednatelka společnosti Vysočinské nemocnice Eva Pešková. V souvislosti s tím mluvila také o nedostatcích dřívější dokumentace. Velký problém léčebny vidí v tom, že se nevedla elektronicky.

„Dnes, pokud má firma fungovat, se nemůže dělat vše papírově. Dali jsme sem proto zmíněný zdravotnický a účetní program," doplnila Pešková.
Nově vybavené pokoje jsou nyní také barevnější. „Vymalovali jsme všude optimistickými barvami. Udělali jsme také novou místnost pro inhalaci, novou rehabilitační místnost a pacienti mají nově k dispozici i kantýnu a společenskou místnost. Myslím, že je takové zázemí hrozně důležité. Když rodina přijde za pacientem, neměli by si jinak ani kam sednout," dodala jednatelka Vysočinských nemocnic.

V léčebně podle jejích slov chyběla rovněž rehabilitace. „Ta byla zajištěna smluvně a to je špatně. Rehabilitační pracovnice, zvlášť v plicní léčebně, musí být přímo na místě. Ležet může pacient doma, ale tady se musí naučit správně dýchat, musí mít správný léčebný rehabilitační program," podotkla.
Vysočinským nemocnicím se podařilo zvednout obložnost léčebny. „Koncem dubna byla průměrná obložnost čtyřiasedmdesát procent z osmdesáti lůžek. Na začátku vstupu na plicní léčebnu byla průměrná obložnost pětašedesát procent z osmdesáti lůžek. Za měsíc duben jsme napočítali dvaačtyřicet příjmů. Zdravotnická zařízení, která jsme zatím v republice oslovili, nám dávají důvěru a posílají nám pacienty," řekla Pešková.

Propouštění

S převzetím léčebny přišlo také očekávané propouštění, týká se čtrnácti zaměstnanců. „Žádný zdravotnický personál propuštěn ale nebude, jde pouze o pomocné síly: zaměstnankyně z kuchyně, prádelny, dva údržbáři, uklízečka a jedna administrativní pracovnice. Zůstávají lékaři, zdravotní sestry, sanitáři i ošetřovatelé," vyjmenovala jednatelka.

Transformace byla pro příspěvkovou organizaci města podle humpoleckého starosty Jiřího Kučery záchranou. „Kromě ní byly totiž jen dvě varianty. Nechat léčebnu zaniknout nebo ji dotovat z obecního rozpočtu, s čímž nevím, jak by souhlasili zastupitelé. Prostředky, které jdou z daní občanů Humpolce, by šly do organizace, která pro obyvatele kromě zaměstnanosti až tolik neznamená, protože má silně nadregionální význam a humpoleckých pacientů je tam hospitalizováno zhruba kolem deseti procent," uvedl starosta.

Město proto vypsalo výběrové řízení, z něhož vzešly vítězně Vysočinské nemocnice. „Šetří to prostředky, o nichž jsem mluvil, a vzhledem k tomu, že na účet města nyní každý měsíc přichází od Vysočinských nemocnic osmdesátitisícový nájem, mohli bychom navíc po odvedení DPH přibližně tři čtvrtě milionu ročně do nemovitého majetku, tedy budovy léčebny, která zůstala městu, investovat zpět," uzavřel Kučera.