Klima se mění, letní vedra vysouší půdu, silné bouřky s přívalovými dešti odvádí napršenou vodu do kanalizace. Města nejen na Vysočině tak přichází o zásoby vody pro suchá období a škody a ztráty dosahují do stovek milionů korun ročně.

Agentura Strateggo za podpory Ministerstva zemědělství České republiky, Vysokého učení technického v Brně, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací a společnosti Wavin Ekoplastik proto uskutečnila průzkum mezi starosty českých měst, který ukázal, že 75 procent obcí si tento problém uvědomuje a plánuje investovat do výstavby moderních opatření. „Průzkumu se zúčastnilo 107 českých měst nad 8 tisíc obyvatel,“ informovala Barbora Přibylová z agentury Strateggo.

Na vlnu such a veder, které loni zasáhly na konci srpna Českou republiku, reagovalo ministerstvo zemědělství, jež pro obce podobně jako v roce 2017 vypsalo dotaci v hodnotě 800 milionů korun na výstavbu vodovodů a kanalizací a dotaci 400 milionů korun určenou na rekonstrukci, odbahnění a obnovu obecních rybníků.

Tato finanční podpora je přichystána do roku 2020 a celkem díky ní obce získají jednu miliardu korun. Právě aktivní výstavba prvků, které dokáží v krajině a zejména na zemědělských plochách zadržet vodu, může limitovat následky prudkých přívalových dešťů. „Nejen pro město Humpolec, ale i obce s rozšířenou působností připravujeme územní studii krajiny, jejíž součástí jsou architektonické úpravy, které zadržují vodu v krajině. Když rekonstruujeme staré nebo budujeme nové ulice především v okrajových částech města a tam, kde to vyžaduje nutnost realizovat protipovodňová opatření, budujeme pro zadržení dešťových vod suché poldry, popřípadě oddělenou kanalizaci,“ sdělil starosta Humpolce Karel Kratochvíl.

I mezi českými obcemi tak lze najít města s příkladným přístupem. „Samozřejmostí je podmínit výstavbu nových objektů budováním vsakovacích zařízení. Město Humpolec má devět místních částí, v nichž v budoucnu zvažujeme výstavbu moderních zařízení, jež by využívaly čištění odpadních vod na základě biotechnologií. Mimo to dlouhodobě investujeme do separovaného odpadu a bioodpadu. Máme vybudovanou moderní kompostárnu, kompost z ní dále využíváme v krajině,” doplnil Karel Kratochvíl.

Zájem o podporu rozšiřování infrastruktury vodovodů a kanalizací, včetně zkvalitňování technologií pro čištění odpadních vod i vodárenskou úpravu k zajištění kvalitní pitné vody, je enormní. „Od roku 2017 bylo prostřednictvím dotačního programu Ministerstva zemědělství investováno na tato opatření 2,3 miliardy korun, připraveny jsou další projekty za 0,5 miliardy korun a v rámci poslední výzvy evidujeme žádosti s celkovými náklady převyšujícími částku 3,1 miliardy korun,“ řekl ředitel Odboru vodovodů a kanalizací z Ministerstva zemědělství ČR Jiří Duda s tím, že ministerstvo zemědělství se bude snažit posílit rozpočet určený pro vodní hospodářství například i možným úvěrem od Evropské investiční banky.