Tato akce se v tomto městě konala už třetí rok po sobě a jejím iniciátorem byl předseda místní organizace KDU-ČSL Milan Morava.
„Prvním impulzem bylo to, že jsem si uvědomil, že za první světové války bojoval můj strýc na italské frontě a můj děda v Rusku. Sice se vrátili živí, ale spousta dalších za války zemřela," řekl Morava.
Dodal, že položit květinu je aspoň drobná maličkost, která připomíná, co vzniku naší republiky předcházelo. Květiny k pomníku padlých už několik let pokládají lidovci také v Počátkách.
Milan Morava je i amatérský regionální historik, který své statě včetně svého nejnovějšího textu o Třicetileté válce na Žirovnicku publikuje na webu Žirovnické ohlasy. Proto by v budoucnu chtěl v pramenech zkusit dohledat zprávy o průběhu první světové války na Žirovnicku.
„Žirovnická kronika se totiž začala psát až v roce 1928, takže o vzniku republiky je tam zpětně psáno pouze to, že ho občané Žirovnice přivítali. Druhou světovou válku v regionu zpracoval historik Stanislav Veselý z Počátek, ale o té první konkrétní zprávy chybí ," připomněl Morava.
Přitom první světová válka znamenala mnohem větší ztráty na lidských životech.
Pomník v Žirovnici, který byl postaven před čtyřiceti lety a část na něm vytesaných jmen je dnes už trochu zašlá, čítá 87 padlých mužů jenom ze Žirovnice – bez jejích místních částí, které mají většinou své vlastní pomníky.
Přední český historik Robert Kvaček při své nedávné přednášce v pelhřimovském muzeu uvedl, že první světová válka si vyžádala víc obětí z venkova než z velkých měst.