V helmě a vestě v rámci kontrolního dne navštívil probíhající modernizaci pelhřimovské čistírny odpadních vod, vysoutěženou za 226 milionů korun.

Kontrolní den probíhá při příležitosti takzvaného druhého milníku, kterým je zprovoznění biologické linky. „Od této chvíle už je veškerá voda čištěna. Dosud se čistilo jen na 40 procent a zbylých 60 procent šlo do dvou rybníků u Radětína, kde se voda musela chemicky dočišťovat," uvádí vedoucí hospodářského odboru města Stanislav Kropáček.

Čističky nejsou mediálně přitažlivým tématem, a přitom jsou klíčové pro rozvoj obcí i čisté životní prostředí. Jak vlastně toto zařízení funguje? Odpadní i dešťová voda přes česla zachycující hrubé nečistoty a přes lapák písku nejprve natéká do kruhové usazovací nádrže, kde obří míchač zachytí drobnější nerozpuštěné látky a tuky.

Druhou částí je právě zmíněná biologická linka, dlouhá desítky metrů a členěná do betonem ohrazených nádrží. Po schodišti, u kterého dělníci dodělávají poslední sváry, se dostáváme na „visutou lávku", ze které vidíme obsah nádrží s hnědošedou vodou.

Část čištění zde probíhá bez přístupu vzduchu, část vzduchem, který je z dmychárny hnán do nádrží. Nově spuštěná dmychárna je mnohem tišší, takže na rozdíl od té dřívější už nebude slyšet až v Radětíně, jak kdosi podotýká.

Vzduch zespodu vodu okysličuje, a tím odstraňuje organické látky a i dusičnany. Na povrchu se tvoří ostrůvky pěny. Vše je řízeno elektronicky. Fintou je, že při čištění pomáhají „hodné" bakterie, které se do vody dostanou pomocí aktivovaného kalu. „Oproti předchozímu stavu má biologická linka nádrže s větším objemem, lepší technologii s lepší ovladatelností a dokonalejší čistící proces," říká zástupce technického dozoru Jan Domáň z firmy Vodohospodářský rozvoj a výstavba (VRV).

Jak dodává Stanislav Kropáček, linka je dělená na dvě samostatné části, takže při odstávce kvůli opravám či při přívalovém dešti nečištěná ka-nalizační voda nevyteče do řeky.

Třetí částí provozu je kruhová dosazovací nádrž, do které už začala přepadávat voda z plnící se biologické linky – nově vznikne ještě druhá.

V dosazovacích nádržích bakterie dočistí vodu, mj. od zbytků fosforu. Pak pomocí lisu vznikne kal, který bude více zahuštěný. Vidíme ho vyjíždět po pásu na valník – na první pohled vypadá velmi úrodně, jako černozem.

Větším zahuštěním kalu se podle Kropáčka sníží jeho objem a vzniklá hmota se může využít v kompostárně pro tvorbu kompostu. Část energie se už v čističce přemění na bioplyn, který bude vytápět část provozu.

To vše koresponduje s cílem města nezvyšovat provozní náklady na čističku.

Kompletní zprovoznění kalového hospodářství má být do třetího milníku, plánovaného na 25. ledna 2015. Prvním milníkem v letošním únoru bylo vybudování příjezdové cesty k celému areálu čističky „zezadu", od Radětína.

Po dokončení bude čistička ještě rok fungovat v režimu zkušebního provozu, při kterém se „doladí" způsob čištění a jeho efektivita.

Jak doplňuje Jan Domáň, k 30. dubnu bylo na staveništi proinvestováno 99 milionů korun, což je 41,3 procent z ceny. Na kontrolním dni je přítomen i pelhřimovský starosta Leopold Bambula, který zdůrazňuje, že čistička musí mít nejmodernější vybavení také proto, že voda z ní teče do přehradní nádrže Švihov, z níž pije vodu 1,2 milionů obyvatel Prahy a okolí.

„Úpravna vody Želivka nám nic nepromine. Paradoxem je, že Praha bude mít čistší vodu, ale na opravu nám nijak nepřispěje. Ale tak to je," dodává starosta Bambula.

Modernizace čističky vyjde na 226 milionů korun, z toho 72 procent tvoří dotace z Operačního programu Životní prostředí, který je financován z Evropské unie.

Na město zbývá přes 70 milionů – 50 z toho má Pelhřimov našetřeno, přes 20 si půjčí od Státního fondu životního prostředí na výhodný úrok jedno procento. Kapacity čističek se počítají na takzvané ekvivalentní obyvatele.

Do výpočtu jsou zahrnuty i podniky, které mají na zařízení větší dopad než domácnosti – některé z těch pelhřimovských se specifickým znečišťováním vod mají vlastní režim předčištění.

Nově se kapacita čističky zvýší na 43 tisíc ekvivalentních obyvatel, a umožní tak rozvoj obytných ploch i průmyslových zón.