Sobota 26. srpna se do kroniky Černova, kde žije momentálně 108 lidí, zapíše jako den svěcení obecního praporu. „Poslanecká sněmovna schválila definitivní podobu praporu 6. června letošního roku. Informace o tom, že budeme mít první obecní symboly, neboť se schvalování týkalo i obecního znaku, se k nám dostala o několik dní později,“ připomněl sled událostí na prahu letošního léta starosta Černova Vladislav Marek.

Ke slavnostnímu svěcení černovského obecního byl povolán farář Jaroslaw Zygmunt z nedaleké Horní Cerekve. Než na ceremoniál před místní kapličkou krátce před čtrnáctou hodinou došlo, promluvil o historii obce i vzniku praporu k desítkám posluchačů starosta Vladislav Marek. Poté prošel Černovem průvod účastníků slavnosti v čele s dobrovolnými hasiči, kteří prapor nesli.

Nápad na obstarání obecního praporu se zrodil před zhruba čtyřmi lety. „Tehdy jsme o tom začali přemýšlet, dávat dohromady informace o historii obce. Bylo nám jasné, že příprava i volba nejvhodnějšího řešení bude nějakou dobu trvat, ale neměli jsme to načasované, že to vyjde přesně na rok, kdy si připomínáme pětadvacet let samostatnosti,“ popsal cestu k obecním symbolům Vladislav Marek, starosta Černova, který do roku 1992 spadal pod Horní Cerekev.

Na praporu převažuje světle modrá a bílá barva. Hornické symboly připomínají, že se v regionu kdysi těžilo stříbro, zelený kaštanový list poukazuje na skutečnost, že dominantou návsi jsou vedle rybníka i vzrostlé kaštany, kde setkávají místní. Navíc je ve středu praporu černý zvon, který se týká události z první světové války, kde černovští obyvatelé zakopali zvon v kovárně.

„Vybírali jsme z více návrhů, nakonec je výsledek hodně podařený, líbí se nám,“ doplnil starosta Marek.