Důležitý dokument hlavně pro změny týkající se staveb na území města schválili tamní zastupitelé zhruba po čtyřech letech příprav na svém únorovém zasedání.

Návrh na jeho zrušení podal podnikatel Zdeněk Rýzner z Humpolce. „Už nebyla jiná možnost, jak postupovat. Se zástupci města jsme v minulosti několikrát diskutovali o plánovaném přesunu autobusového nádraží, pozvali jsme odborníky, ale město vždy naše námitky proti přesunu shodilo ze stolu," zmínil Rýzner.

Právě debaty kolem nádraží vyvolávaly v souvislosti s rozením nového územního plánu emoce, a to i na zasedáních zastupitelstva. Konkrétně proti přesunu nádraží vystupovala hlavně opoziční zastupitelka Alena Štěrbová (za ANO).

Podle starého územního plánů byla plocha současného nádraží, které vlastní firma ICOM transport, označena jako „technická a dopravní řízení". V novém územním plánu je už navržena pro služby a obchody. Zároveň prostory v areálu ICOMu, kde má vyrůst nový terminál, byly nově určeny pro veřejnou dopravu.

Bez těchto dvou změn by se nádraží nemohlo přesunout a na jeho místě by nemohlo vzniknout obchodní centrum, o němž se ve městě hovořilo.

Jak ale Zdeněk Rýzner podotkl, návrh na zrušení územního plánu Humpolce nesouvisí jen s autobusovým nádražím. „Poukazuje na chyby v jednotlivých zákonem daných krocích vzniku územního plánu," zdůraznil Rýzner.

Starosta Humpolce Jiří Kučera (ODS) na červnovém veřejném zasedání zastupitelů, kde se o budoucím jednání u soudu diskutovalo, uvedl, že město si najalo zkušené právníky. „Ti vypracovali obsáhlou obhajobu, v níž došli k tomu, že výtky navrhovatele ke zrušení územního plánu jsou nepodstatné," komentoval Kučera.

Podobný názor vyslovil 
i Vít Zeman, který vznik územního plánu Humpolce koordinoval. „Myslím si, že veškeré náležitosti zrodu územního plánu jsou transparentní a srozumitelné. Nevím o městě, které by při zpracování územního plánu postupovalo jiným způsobem," mínil Zeman.

Zdeněk Rýzner v návrhu na zrušení územního plánu Humpolce například upozorňuje na to, že nebylo zpracováno vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to i přesto, že mimo jiné dle nového územního plánu vzniknou v centru města rozsáhlé plochy pro výrobu a skladování, což podle jeho názoru může mít zásadní dopady na životní prostředí i všechny obyvatele.

Rýzner v návrhu dále označuje proces před opakovaným veřejným projednáním územního plánu za chybný. Také poukazuje na rozpor se zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina, který k prioritám řadí i zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje. V přesunu nádraží vidí opak. Vedle toho připomíná zadání územního plánu. Tvrdí, že v něm o záměru přemístění nádraží do nové lokality není zmínka. „Takto důležitý záměr by měl být řádně projednán již ve fázi zadání územního plánu," argumentuje v návrhu.

O soudním jednání informoval zastupitele místostarosta města Květoslav Namyslo (za ČSSD). „Zaráží mě, že občan našeho města v souvislosti se svými pozemky požádal město o změnu územního plánu, to mu vyhovělo a on za pár týdnů územní plán napadne," řekl na zasedání svůj názor Namyslo.

Z diskuse na zastupitelstvu vyplynulo, že kdyby byl nový územní plán skutečně zrušen, platil by pravděpodobně předchozí územní plán, což by ovšem znamenalo zastavení všech investic a staveb souvisejících s novým dokumentem.

Z veřejnosti na zastupitelstvu vystoupil Václav Kašpar, podle kterého za tyto důsledky může hlavně vyostřená situace kolem nádraží. „Vím o dalších žalobách na nový územní plán, které se chystají. Já podám jednu z nich," podotkl Kašpar.