V plném proudu jsou tam práce na výstavbě 250 metrů vysokého stožáru, který bude sloužit k měření obsahu skleníkových plynů 
v ovzduší.

Tato výzkumná a monitorovací infrastruktura je součástí atmosférického segmentu šířeji koncipovaného projektu CzechGlobe, který je řízen Centrem pro výzkum globální změny klimatu Akademie věd České republiky.

Ocelový stožár, který nyní měří 90 metrů, září už teď 
do dálky. Jeho červeno-bílá barva upoutá řidiče, kteří přijíždějí od Pelhřimova i ze směru od Benešova. Při příjezdu k observatoři je pak vidět čilý ruch. Stavbaři zrovna ukotvují druhou úroveň z pěti. Jen pro představu, celková výška 250 metrů odpovídá zhruba čtyřem na sebe postaveným Petřínským rozhlednám. Jedná se o jedinou atmosférickou stanici tohoto typu v České republice. V Evropě mají tyto stožáry například ve Švédsku, Nizozemsku či Francii. Stavba, která vyjde na více než 35 milionů korun, je součástí mezinárodního projektu. Financuje ji Evropská unie.

Budou sledovat 
změny podnebí

„Postavením atmosférické stanice uděláme velký krok dopředu k monitoringu skleníkových plynů, v souvislosti s globální změnou klimatu. Postupně chceme k měření přiřadit i analyzátory ozonu 
a možná i prachu. Spolu s naší observatoří bude stanice tvořit komplex, čímž budeme mít velmi silnou pozici v mezinárodním měřítku," přiblížil vedoucí observatoře v Košeticích Milan Váňa.

Kromě toho budou meteorologové v úrovni 10, 50, 125 a 250 metrů měřit základní meteorologické prvky.

„Mezi další aktivity naší observatoře bude patřit výzkum atmosférické rtuti," dodal Milan Váňa s tím, že měření atmosférické rtuti je nyní ve světě významnou záležitostí. V Česku se zatím nikde neměří.

„My bychom sledovali, jaká je koncentrace rtuti při zemi a pak ve vysokých hladinách, kde budeme měřit dálkový přenos," popsal meteorolog.

Větší prestiž košetickému pracovišti přinesou i měření optických vlastností aerosolů, což jsou směsi kapalných a tuhých částic suspendovaných ve vzduchu na tak dlouhou dobu, aby bylo možné jejich pozorování a měření.

Velikost aerosolových částic se obecně pohybuje v rozmezí 0,001 až 100 mikrometrů, což je například mlha, dým, prach. Jedná se o dvě měření, která jsou v republice poměrně unikátní. Observatoři to přinese výhody v rozšíření znalostí pro odborné pracovníky.

„Člověk musí vědět i co se děje v okolí, protože třeba nyní přístroj ukazuje hodnoty koncentrace lehce pod 1500 nanogramů, což je velká hodnota, ale vzhledem k tomu, že jsou zde puštěné stroje a další těžká mechanizace, tak je to v pořádku," uvedla Adéla Holubová-Šmejkalová, manažerka odběru srážek košetické observatoře.

Práce na vybudování stožáru, který se nyní tyčí do výšky 90 metrů, začaly letos v srpnu. Zatím pokračují podle plánu. „Dáváme druhou kotevní úroveň lan z pěti úrovní. Zatím nám přeje počasí. Dalo by se říci, že děkujeme za každý pěkný den, kdy můžeme stavět," poznamenal ve čtvrtek vedoucí projektu výstavby ocelového stožáru Miloslav Lukeš s tím, že by letos chtěli stavaři postavit stanici do výšky minimálně 200 metrů, kde je páté kotvení. „Na příští jaro bychom si nechali zbylých 50 metrů a poté další výstavbu příjezdové komunikace a technologického kontejneru," nechal se slyšet Miloslav Lukeš, který sice ještě stožár takové výšky nestavěl, ale jeho kolegové už pracovali na podobných projektech v Etiopii či západní Evropě.

Historie observatoře v Košeticích

Observatoř je specializovaným pracovištěm zabezpečujícím účast České republiky v mezinárodních programech monitoringu kvality přírodního prostředí v regionálním měřítku.  Provoz byl zahájen v roce 1988. Aktuálně má observatoř deset pracovníků. Průměrná roční teplota je 7,1 °C, převládající směr větru: západní, průměrná rychlost větru: 3 m/s, průměrný roční úhrn srážek: 621 mm a počet hodin se slunečním svitem: 1800 ročně.⋌Zdroj: Český hydrometeorologický ústav