Tamní meteorologové tak museli škrtnout údaj z roku 1994, kdy naměřili 32,5 stupně. Skoro stejné vedro panovalo také v Hubenově na Jihlavsku, kde přístroje ukázaly hodnotu 33,2 stupně. Jako třetí ohlásili teplotní maximum v Novém Rychnově.

„Číslo z roku 1994 dvaatřicet stupňů Celsia nová teplota předhonila o půl stupně,“ potvrdila Ivana Záluská z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Obyvatelé Vysočiny na takové teplotní šoky nejsou zvyklí, a tak se ve velkém jezdili zchladit na koupaliště, kde také padaly rekordy, tentokrát ale v návštěvnosti. „O prvním srpnovém dni do Vodního ráje za celý den zavítalo 3 066 návštěvníků,“ řekl Martin Málek z provozovatelské firmy Služby města Jihlavy.

V těchto dnech se ale počasí změnilo a objevil se zvláštní jev – zvlněná studená fronta oddělovala velmi teplý vzduch na východě od chladného na západě. „Je zajímavé, že teplota na západě a východě republiky je velmi rozdílná. U Karlových Varů naměřili kolem dvaceti stupňů a v Ostravě téměř šestatřicet,“ podivil se dobrovolný pozorovatel počasí z Jihlavy Petr Janoušek. Ten se stará o meteorologickou stanici na zahradě svého domu v Hruškových Dvorech.

Krom něj je na Vysočině ještě dalších osm dobrovolných stanic. Nacházejí se například v Počátkách, Havlíčkově Brodě, Velkém Meziříčí nebo v Bystřici nad Pernštejnem.

Profesionálních měřicích zařízení lze v kraji najít pět. Jsou v Přibyslavi, v Kostelní Myslové, v Dukovanech, v Košeticích a na armádním letišti u Náměště nad Oslavou.

Observatoř v Košeticích na Pelhřimovsku nad ostatními vyniká atmosférickým stožárem, který stojí v těsné blízkosti stanice. Jeho čtvrtkilometrová výška z něj činí jednu z nejvyšších staveb v zemi. Stožár slouží hlavně k dlouhodobému měření obsahu skleníkových plynů v ovzduší.