Většinou nepřístupné sakrální stavby sv. Jiří v Řečici, sv. Markéty v Loukově a sv. Martina v Dolním Městě byly otevřeny a mladí aktivisté v nich přibližovali historii kostelní triády.

Zdůrazňovali, že jde o unikátní doklady českého gotického stavitelství a výtvarného umění z 12. století. „Přijela jsem vlakem až ze severovýchodní Moravy, nejsem věřící a tato strohá gotika mě vzrušuje víc než zlatem a ozdobami přetížené baroko,” popsala své pocity Natálie Peňová. „Cítím tady kořeny původního křesťanství a když jsem od kamenné zdi malého hřbitůvku v Řečici viděla lipnický hrad ve světle zapadajícího slunce, pochopila jsem génia loci místa. Je dobře, že skupina mladých nadšenců usiluje o záchranu všech tří památek naší kultury, takoví lidé jsou solí země,” dodala.

Shání každý haléř

Pražský student dějin křesťanského umění Michal Bartůšek popisoval legendy nástěnných maleb na zdech. Pocházejí ze 14. století. Šest jejich reprodukcí nyní vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod. Bez faktury, vzaly to jako svůj příspěvek na záchranu kostelů. Výtěžek z prodeje půjde na speciální účet.

„Někdo se může pousmát, že za to nekoupíme ani pytel vápna, ale my sháníme každý haléř,” tvrdí předsedkyně občanského sdružení Líza Faktorová a oceňuje, že ze státního rozpočtu bylo uvolněno několik milionů korun a skrblíci nesedí ani v obecních samosprávách.

Jak ke své funkci přišla? „Nejsem křtěna Sázavou, ale Vltavou, z Prahy od dětství jezdím pod Lipnici na chatu, ty tři kostelíky jsem obdivovala a nedalo mě spát, jak se rozpadají,” vysvětluje mladá žena. Nábor do zvláštního společenství dělat nemusela. Přihlásili se studenti všech možných oborů - od dějin umění po geografii a matematiku, a také kastelán lipnického hradu Marek Hanzlík.

Patnáctý den pro podlipnické kostely uzavřela svatomartinská bohoslužba. V Dolním Městě ji celebroval P. Gorazd Cetkovský z řádu karmelitánů v neobvyklých kulisách: v kněžišti chybí oltář, pryč je obraz sv. Martina a scházejí okna. Lidem to nevadilo. Odcházeli s jistotou, že podlipnické památky neskončí v rozvalinách.

Ivo Havlík