Kdo žije ve městě, kde funguje kompostárna a svoz bioodpadů, má to ulehčené – navíc kompostárny ve třech největších městech okresu jsou celkem nové. Otázka „Kam s trávou" tak stojí zvlášť před lidmi z malých vsí. Tam klesl počet chovatelů, kteří trávou krmili třeba králíky. Přebytečnou trávu pak lidé vyhazují do popelnic, vozí do křoví či do lesů nebo dokonce suší a pálí.O to potřebnější se pak jeví domluva, ke které nově došlo třeba v Dobré Vodě na Pelhřimovsku. Když starosta Zdeněk Smrčka poseče nově upravený prostor kolem úřadu, dojede na vyasfaltovanou část návsi za kapličkou a tam vysype koš sekačky. Když se hromada, na kterou přispějí i další lidé, navrší, přijede místní zemědělec Zdeněk Matějů, nabere ji a odveze na velký kompost, na který dostal povolení od úřadů – jeho oficiální název zní malé zařízení pro kompostování.

Starosta i farmář si spolupráci chválí. „Musím mít kompost řádně označený a oplocený. Dále musím splňovat vzdálenosti od zdrojů vody, nesmí to být ve svahu a musím si vést evidenci, například pravidelně měřit teplotu uvnitř," vysvětluje Matějů. Teplota má být v určený počet dní rovna nebo větší 45 stupňům Celsia – a to se daří: teploměr ukazoval rozmezí 50 až 70 stupňů.

Je to o domluvě

Roční limit materiálu je 150 tun, jedna zakládka nesmí být větší než 10 tun. Zemědělec na něj shání dotaci a chce do něj použít i zbytky starého sena, které k trávě může přimíchat. Podobnou domluvu jako v Dobré Vodě má i v její místní části Rohovka. „Je to všechno o domluvě," uzavírá Matějů.
Podobnou domluvu mají i v Senožatech, kde tráva i listí z obecních prostor směřuje k úložišti hnoje místní zemědělské společnosti Senagro. „Trávu, kterou tam mohou vozit i lidé ze zahrádek, jednou za čas promíchají s hnojem. Nedávno tam byla i inspekce životního prostředí a byla spokojena. Trávu bereme jako dobrou surovinu na vylepšení kompostu a jsme rádi, že to tam můžeme dávat," uvedl starosta obce Zdeněk Vaněk. Každopádně Zdeněk Matějů z Dobré Vody je zatím jediný v pelhřimovském obvodě s rozšířenou působností, kdo zažádal o povolení tohoto „malého zařízení" s limitem do 150 tun biologicky rozložitelných odpadů zpracovaných ročně.

Jak vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí pelhřimovského městského úřadu Josef Slavětínský, tato malá zařízení mají na rozdíl od klasických „větších" kompostáren omezený rozsah na vstup – ten zahrnuje jen materiály rostlinného původu jako například trávu, listí, zbytky rostlin. Seznam bioodpadů je legislativně stanoven.
Podle zákona lze malé zařízení provozovat na základě kladného vyjádření právě zmíněného úřadu obce s rozšířenou působností za splnění určitých požadavků (viz rámeček).
Dalším způsobem kompostování v obci je komunitní kompostování jako předcházení vzniku odpadů, kdy se rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce zkompostují a vzniklý kompost se využije zpět ke hnojení veřejné zeleně. Systém komunitního kompostování si obec sama stanoví obecní vyhláškou. Často se pro tento účel trávy posečené z obecních prostranství, parků či hřbitovů využívají nepoužívané silážní jámy.

Každopádně odborníci se shodují v tom, že tlak na kompostování bude stoupat. Evropská směrnice hodlá podíl biologicky rozložitelného odpadu v komunálním odpadu odcházejícím na skládky omezovat, například do roku 2020 by tam měla jít maximálně třetina množství ukládaného v roce 1995. I proto se řešení, které zvolili v Dobré Vodě či Senožatech, zdá dobrým vkladem do budoucna.

Město nabízí na bioodpad kontejnery

Ve městech jako Pelhřimov mají obyvatelé situaci ulehčenou rozmístěním hnědých kontejnerů na bioodpad.Patří do nich listí, tráva, plevel, kořeny, květiny, kousky větví keřů i stromů – ale posekané, prořezané či naštěpkované. Dále do nich lze dávat piliny, spadané ovoce, zbytky ovoce, okrajky z brambor, mrkve atd., čajové sáčky, kávovou sedlinu, skořápky z vajec, vychladlý popel ze dřeva a dřevěného uhlí. Naopak nepatří do nich zbytky jídel, jedlé oleje, kosti, maso, kůže, uhynulá zvířata, exkrementy masožravých zvířat a další biologicky nerozložitelné odpady. Takto sebraný bioodpad je zpracován v kompostárně v Myslotínské ulici, kam lze také větší bioodpad svážet. Výsledný kompost je využíván k údržbě a obnově zeleně na území města a místních částí.

Malé zařízení
Výběr z požadavků na „malé zařízení" ke kompostování:
a) umístit ho tam, kde je sklon svahu maximálně do tří stupňů
b) minimální vzdálenost od povrchových vod 50 metrů
c) minimální vzdálenost od zdrojů pitné vody, léčivých vod a minerálních vod 100 metrů
d) mimo aktivní zónu záplavového území
e) zabezpečit místo proti vstupu nepovolaných osob a označit ho
f) vést provozní deník (sledování provozu, měření teploty, kontroly, havarijní situace) atd.