Obchvat města by ocenili nejen místní, ale i řidiči z okolí. „Přes Humpolec pravidelně jezdím do práce. Nejde o to, že by město kolabovalo pod náporem dopravy, ale občas lituji lidí, kteří bydlí přímo u hlavní silnice. Ne každý tam totiž dodržuje povolenou padesátku,“ svěřil se David Mareš z Pelhřimova.

Město si dokonce nechalo vypracovat Koncepci dopravy – Plán udržitelné městské mobility. Její autoři se mimo jiné zaměřili na vytíženost humpoleckých silnic. „Nejzatíženějším tahem je silnice první třídy číslo čtyřiatřicet, která přivádí dopravu ze směru od dálnice D1. Intenzita se na tomto úseku v běžný pracovní den pohybuje okolo sedmnácti tisíc vozidel za den,“ uvedl zodpovědný řešitel František Kopecký.

Co do dnů je nejvytíženější pátek. „Z běžných pracovních dnů je to pak čtvrtek. O víkendu intenzity dle předpokladů klesají,“ dodal Kopecký.

Nebude to procházka růžovým sadem

Úvahy o obchvatu Humpolce sahají minimálně deset let nazpátek. „S rozvojem města je na místní infrastrukturu kladena čím dál vyšší zátěž, ať už se jedná o tranzit či logistiku podniků například na Pražské ulici,“ posteskl si už dříve humpolecký starosta Karel Kratochvíl.

Měl by vést od pelhřimovské výpadovky pod dálnicí D1 směrem na Jiřice a dále Čejov. „Trasa bude upřesněná v rámci studie a povede od čerpací stanice Vystrkov přes hněvkovický most, trafostanice, biologický rybník a zmíněný Čejov,“ upřesnil Brukner.

Už teď je jasné, že půjde o poměrně náročnou stavbu. „Je omezená dálnicí a mimoúrovňovými křižovatkami. Realizace nebude vůbec jednoduchá,“ podotkl před časem krajský radní Vladimír Novotný.

I proto město o projektu jedná s Krajem Vysočina. „Bude to investice, která přesahuje naše možnosti. Podpora z kraje proto bude nezbytná,“ přiznal na závěr Brukner.