První zmínky o tomto panském sídle pocházejí ze 14. století. Původní vodní tvrz s příkopem, dodnes patrným v blízkosti zámku, byla na přelomu 15. a 16. století přestavěna. Poté, co se jeden z pozdějších majitelů, Štilfrýd Lukavský, zúčastnil pražského povstání v letech 1618-1620, byl zámek zkonfiskován a královskou komorou prodán.

Během střídání řady vlastníků byl objekt na přelomu 17. a 18. století barokně přestavěn a tato podoba udává základní charakter stavby i dnes. Do čtyřkřídlé jednopatrové dispozice s otevřenými arkádami se vstupovalo přes kamenný most a zahrady byly upraveny do moderního anglického parku. Park byl i nadále upravován a počátkem 19. století ozdoben stavbou takzvaného Hříbku, netradičního drobného klasicistního pavilonu tvaru houby.

Šlechtický rod Löwen-steinů budovu využíval jako kanceláře a byty vrchnostenských úředníků. V jednom z nich se zdržovala i rodina slavného spisovatele Antonína Sovy. Současná podoba upomíná již na dobu konce první světové války, s níž souvisí přestavba tehdejšího majitele, továrníka Aloise Breye, provedená právě architektem Ladislavem Skřivánkem.

Největší změny proběhly v interiéru, kde byl zřízen velký reprezentativní sál. Volné barokní arkády byly z části zaskleny a fasády severního a východního traktu byly rozčleněny pilastry.

Nad vstupy do objektu došlo k vystavění reprezentativních balkónů dávajících celku zámožnější charakter. Poválečné znárodnění a využití areálu pro školské potřeby poté znamenalo další zásahy do interiéru.
Ladislav Skřivánek je významným představitelem české secesní a moderní architektury v prvních desetiletích 20. století.

Jeho učitelem byl architekt Friedrich Ohmann, mj. autor Kramářovy vily v Praze či palmového skleníku ve vídeňské Burggarten. Skřivánek vyučoval v Plzni a pak na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde se zabýval deskriptivní geometrií, konstrukcí a naukou o ornamentálních tvarech a barvách. K jeho dílům patří řada bytové architektury i návrhů pomníků a je autorem například Úrazové pojišťovny dělnické v Praze či moderně pojatého kostela sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci.

Objekt je v současné době uzavřený, v zámeckém parku s rybníčky však kromě zbytků příkopu a okázalého průčelí zámku můžete vidět i památník Antonína Sovy umístěný v zahradním altánku.

Anna Hamrlová - Autorka je absolventkou Dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě Karlovy univerzity, žije v Rynárci