Akci, která si klade za cíl obrátit pozornost veřejnosti na problematiku diabetu, pořádá Územní organizace Svazu diabetiků Pelhřimov za podpory tamního městského úřadu.

„Pochod proti cukrovce pořádáme v Pelhřimově poprvé. Očekávám, že by mohlo přijít zhruba okolo padesáti účastníků, ale necháme se překvapit. V plánu máme přibližně půlhodinový pochod, který zakončíme na městském úřadu v Pražské ulici, kde se uskuteční přednáška lékařky Radky Paušové na téma Prevence diabetu," řekla pro Pelhřimovský deník předsedkyně pelhřimovské organizace svazu diabetiků Eva Kopkanová.

S diabetem se léčí přes sedm tisíc lidí

V současné době se s diabetem v okrese Pelhřimov léčí 7 264 pacientů. Konkrétně v roce 2013 to bylo 3 649 žen a 3 615 mužů, přičemž 1 597 z nich je závislých na léčbě inzulínem. V 80 procentech se jedná o dia-betes 2. typu.
„Větu začínající slovy „máte cukrovku" každý rok slyší z úst lékaře v České republice kolem 16 tisíc nových pacientů. Bez nadsázky se dá tedy diabetu říkat Epidemie jednadvacátého století. Hlavní faktory ovlivňující masivní nárůst tohoto onemocnění je málo pohybu, nepravidelné jídlo a nadměrný stres," sdělila PR manažerka Focus Agency Adéla Vosádková. Napodobit způsob, jakým zdravý lidský organismus hospodaří s glukózou (jednoduchým cukrem), je velmi obtížné. Aby cukr vůbec mohl vstoupit do buňky, je k tomu zapotřebí inzulin.

Jeho produkce stoupá po každém jídle, při každé fyzické námaze – a to velmi rychle a přesně v takovém množství, jaké v danou chvíli tělo potřebuje. Pokud to tak ale nefunguje, vzniká cukrovka – diabetes. Pak buď inzulin chybí vůbec (jako je tomu u diabetu 1. typu), anebo jsou buňky vůči němu resistentní (u mnohem častějšího diabetu 2. typu). Diabetici 2. typu zpočátku mají inzulinu dost, i když jej nedokážou správně využít.

Cukrovka je chronické, postupující onemocnění, a tak rovněž u těchto nemocných pomalu dochází k zániku buněk, které inzulin tvoří. Začít je léčit inzulinem je tedy často nutné i u nich.

Kdo stál u objevu inzulinu?

V dějinách medicíny zřejmě nenajdeme jasnější přelomový bod, od kterého se změnil osud milionů pacientů, než je 14. leden 1922. Leonard Thompson se tenkrát stal prvním člověkem, který dostal inzulin.
Tehdy čtrnáctiletý chlapec byl v tu chvíli již v diabetickém kómatu a lékaři jeho stavu jen bezmocně přihlíželi. Díky léčbě inzulinem žil dalších třináct let. Bez léku by to bylo maximálně několik hodin, možná dní. U objevu život zachraňujícího inzulinu stáli Charles Best a Frederick Banting, a právě na datum narození druhého z nich – 14. listopadu – se slaví Světový den diabetu. Už v roce 1923 byli takto léčeni i čeští pacienti – první injekci inzulinu nemocnému podal profesor Ladislav Syllaba, a to v pražské všeobecné nemocnici.