Minulé ročníky potvrdily, že Svatohubertská mše láká nemálo „svátečních“ návštěvníků kostela. Jedním z důvodů je hudba v podání loveckého žesťového tria, které od prvního ročníku dojíždí do Pelhřimova z Prahy.

„Mimořádný hudební program je velkým lákadlem, i kvůli němu si zvyklo na Svatohubertskou mši chodit víc lidí, než je obvyklé,“ řekl zakladatel novodobé tradice stylových bohoslužeb a bývalý dlouholetý předseda Okresního mysliveckého spolku v Pelhřimově František Dohnal.

Na žesťové trio se těší i vikář Josef Sláčík, který bude pelhřimovskou Svatohubertskou mši sloužit. „Opravdu se těším. Bude to změna, všichni jsme zvyklí na varhany, žesťové nástroje neslýcháme v kostelích každou neděli,“ poznamenal pelhřimovský duchovní. Pro něho osobně to bude první takto zaměřená bohoslužba, neboť do Pelhřimova přišel v polovině letošního roku.

A už zjistil, že pelhřimovská Svatohubertská mše má výjimečné postavení v rámci celé českobudějovické diecéze. „V Pelhřimově je tradice těchto bohoslužeb možná úplně nejdelší v diecézi. Postupně ji začali zavádět i na dalších místech, takže se slouží i na řadě míst Šumavy,“ připomněl vikář Sláčík, který před příchodem do Pelhřimova působil v Prachaticích.

Přitom tradice pelhřimovské hubertské mši se nerodila snadno. I v polovině devadesátých let bylo stále ve spolku dost vlivných členů, kteří spojení myslivosti s církevní bohoslužbou nakloněni nebyli. „Začátky nebyly jednoduché, řada členů spolku do kostela vůbec nechodila a takoví zpočátku nápadu se Svatohubertskou mší vůbec nefandili,“ zavzpomínal Dohnal.

Vikář Josef Sláčík se na hubertskou mši bude připravovat podobně jako na každou bohoslužbu, přesto si uvědomuje její výjimečnost. „Bohoslužba obecně má určité prvky, které tam jsou vždy. Ve Svatohubertské mši zmíním, že se myslivci starají o les a o přírodu, počítám, že jich víc než jindy přijde do kostela. Bude to zpestření,“ odhadoval pelhřimovský duchovní.

Během obřadu, který začíná v 9 hodin, budou muzikanti s lesními rohy stát poblíž oltáře, ale že budou varhany po celou dobu mlčet, zkušený spoluorganizátor Dohnal předem tvrdit nechce. „Ze zkušeností vím, že někdy hrálo pouze žesťové trio, jindy se s ním ozvaly i kostelní varhany. Uvidíme, co si hudebníci připraví letos,“ neměl jednoznačnou odpověď.

Jedno věděl ale s naprostou jistotou. Také letos budou znít lesní rohy po skončení bohoslužby před kostelem, kde už dvaadvacetkrát program pelhřimovské Svatohubertské mše končil. „Bývá to tradiční tečka za bohoslužbou, kterou se nikdy nenechá ujít většina účastníků mše,“ dodal František Dohnal, který tradici v polovině devadesátých let minulého století zakládal.