Z letošního počasí není nadšený farmář Jaroslav Mach z Osové Bítýšky na Žďársku. „Je sucho, samé sucho. Po zimě je to špatné. Není ani vidu po žádném sněhu. Jde o debakl, co se vody týče. To všechno se projeví na úrodě. Něco podobného jsme s počasím zažili předloni. Nejvíc to asi odnese obilí,“ prozradil svoji předpověď Mach.

Zároveň jedním dechem dodal, že naděje ještě není ztracená. „Rozhodující bude duben nebo květen. Uvidíme, co udělá jaro. Třeba ještě naprší a podaří se plodiny zachránit. Voda je základ všeho. Za nás se říkávalo, že když bylo sucho, narostlo málo, ale kvalitně. Když bylo mokro, narostlo hodně, ale shnilo to a nebylo z toho nic. Snad se tedy letos dočkáme něčeho dobrého,“ snažil se zemědělec o optimismus.

I rybář Jaroslav Martinů, který je zároveň hospodářem Rybářského sdružení Vysočina, považuje sucho za velký problém. „Srážek u nás ubývá a voda se v krajině neudrží. Nejspíš to tak bude pokračovat i do budoucna. V potocích chybí voda po sněhu. Když nějaký rybník vypustíme, je následně obtížnější ho napustit zpátky. Jde o prekérní situaci. Ani rybám to nedělá dobře,“ popsal Martinů s tím, že se o ryby musí více starat. „Musíme neustále rybníky odbahňovat a čistit. Díky tomu mají v sedimentu aspoň nějaké zásoby fosforu a dusíku, který potřebují. Ale jde o boj, který prohráváme. Nebude jednoduché to napravit,“ dodal rybář.

Sucho napříč republikou sledují i na internetovém portálu Intersucho. Za ním stojí například vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Na tento portál přispívá na sto osmdesát reportérů z více než šedesáti okresů země. A jejich poslední prognózy, stanovované vždy na dva měsíce dopředu a vydávané jednou týdně hovoří o tom, že to s vodou může být lepší. „Momentálně by to mělo za dva měsíce vypadat s vodou na Vysočině tak, že napříč krajem by její podzemní zásoby mohly být až o dvacet až třicet procent lepší,“ informoval jeden z výzkumníků Zdeněk Žalud.

A třeba z hlediska zemědělského je zatím nejhorší vliv sucha alespoň podle dat Intersucha patrný na Třebíčsku a také na Pelhřimovsku. Horší situaci vnímají i na Kraji Vysočina „To, že je situace nepříznivá, můžeme vidět a vnímat všude kolem sebe. Za zemědělskými stroji, které po zimě zpracovávají půdu, se práší, a z mnoha stran slyšíme o lesních požárech, které zničily větší či menší výměru lesa,“ popsal situaci Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí.

Právě ze stránek kraje totiž zaznělo i preventivní varování před pálením klestí. Nejsou pro něj úplně příznivé podmínky, a platí, že každé je třeba předem nahlásit na stránkách hasičů. „Vyplnění ohlášení je otázkou několika minut a je bezplatné. V ohlášení se uvádí také telefonní číslo osoby, která bude místo pálení fyzicky dozorovat. Způsob zajištění pálení je vždy třeba přizpůsobit celkové dané situaci a nepodcenit jej," vysvětlil Hájek.

Další možností je podle Hájka ukládat klest z těžeb na valy nebo hromady, které nebrání následnému zalesňování a poslouží k posílení rozmanitosti lesa. "Navíc v lese také zůstanou potřebné živiny. Od letošního roku je tato aktivita podporována příspěvkem ministerstva zemědělství ve výši 50 korun na vytěžený metr dřeva. O příspěvky je možné žádat na příslušném krajském úřadě,“ doplnil na závěr Hájek.