Dva mladíci se váleli přímo na silnici. Než čekat doma na tohle, to radši pojedu na zahradnickou výstavu, řekla si zřejmě řada žen a navštívila Den otevřených dveří v zahradnictví U Havlů.

Podle značek aut zaparkovaných v okolí bylo znát, že zdaleka nešlo jen milovnice květin z Pelhřimovska. Navíc ženy sice tvořily většinu ze stovek návštěvníků, ale ne drtivou.

„Obdivuju hlavně píli, kterou s tím tady mají. Líbí se mi tu všechno, nejvíc surfinie,“ pochválila pořadatele Hana Křížová z Borů na Žďársku. Zahradnictví je rodinný podnik a Havlovi se na akci připravovali celý předchozí den. Trnuli, aby jim vyšlo počasí, naštěstí ale navzdory rannímu mrazu nastal slunečný den.

Urbánkovi z Tomic obdivovali balkonové květiny, Chadimovi z Humpolce zase třeba roubované okurky. „Já mám nejradši letničky a muškáty. V tom, jak to dělají pečlivě, Havlovi nemají v širokém okolí konkurenci,“ uvedla Martina Křikavová.

Příchozí instruoval personál a odborné poradenství tu kromě Havlů poskytovala i legenda českého ovocnářství, profesor Vojtěch Řezníček z Mendelovy univerzity v Brně. Nechyběla také výstava vazeb z květin.

Návštěvníci Dne otevřených dveří zároveň měli možnost dobrovolným vstupným přispět na speciální auto pro těžce postižená dvojčata manželů Hypšových z Rynárce.

„Jsme vesnické zahradnictví. Nemáme vyloženě nějakou specializaci, protože chceme lidem nabídnout co nejširší výběr,“ říká nestor rodinného podniku Jaroslav Havel s tím, že zahradnictví znamená práci od rána do večera včetně sobot. I v zimě se musí připravovat rostliny ve sklenících.

Zmutovaná krása

Provádí nás celým areálem, který se táhne daleko dozadu za dům. Za skleníky jsou záhony, u lesíka pak kříž s unikátní zahradnickou modlitbou, za ním následuje malý ovocný sad, a také kůlna, kde se například na speciálním stroji vyrábějí věnečky ze slámy. Nechybí tu ani grill s posezením a také prostor pro přespání a na samém konci pozemku jsou rybníčky s upraveným okolím a výskytem leknínů. „Sem chodím odpočívat,“ usmívá se Jaroslav Havel.

Jeho „lahůdkou“ v zahradnickém oboru jsou čarověníky, které má umně naaranžované v části areálu s okrasnými dřevinami. Čarověník je původně jakési hnízdo jakoby zakrslých větví vyrůstající občas v koruně některých stromů.
Jaroslava Havla zajímají zvlášť ty čarověníky, které nevznikly kvůli parazitujícím organismům, ale jsou výsledkem mutace, tedy přímo dané geneticky. Mapuje jejich výskyt, při větším množství na jejich „odchyt“ povolá stromolezce.

Po přesazení pak čarověníky řadu let při nenáročné údržbě rostou velmi pomalu a tvoří tak vlastně okrasné bonzajovité stromy.

Jan Mazanec