Jak sama oslavenkyně řekla, práce ji provází celým životem. „Byla jsem zaměstnaná ve fabrice jako dělnice a doma jsme měli hospodářství, o které jsem se starala," prozradila usměvavá babička, které by sto let rozhodně nikdo nehádal. Nejen díky vzhledu, ale také díky obdivuhodnému elánu a smyslu pro humor. „Ještě že tady mi to slouží," ukázala si Marie Rothová na hlavu.

Její dcera Bedřiška si na to konto vzpomněla na maminčiny devadesáté narozeniny, kdy mezi gratulanty nechyběla návštěva z městského úřadu. „Mamka měla zástěru, sekyru v ruce a na zahradě štípala dříví. Přišel pán a povídal, že jde za devadesátiletou babičkou, tak kde ji najde. A maminka se sekyrou v ruce zvolala To jsem já!" smála se dcera.

Zřejmě jediné, co Marii Rothovou trápí, jsou nohy. „Jsem po operaci kolene a ve druhé noze mám artrózu," vysvětlila oslavenkyně a vzápětí dodala, že jinak jí zdravíčko zaplaťpámbu nezlobí.

Také na sebe prozradila, že do Čech přišla v šestnácti letech ze Slovenska za prací. 
Z prvního manželství měla dvě dcery, další dvě jsou z druhého manželství. Jak 
s úsměvem podotkla, vnoučátek, pravnoučátek a prapravnoučátek má hromadu.