Jak úřady dodatečně zjistily, do dědictví patřila ideální polovina pozemků o výměře 3 567 metrů čtverečních. Pozemky měly převážně charakter zemědělského půdního fondu. „Cena za ideální polovinu pozemků připadlých státu ke dni úmrtí zůstavitelky činila z dnešního pohledu pouhých 713 korun. Nyní se však již jedná o částku mnohonásobně vyšší,“ poznamenal k případu ředitel pelhřimovského pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Václav Slabý.

Při prvotním projednání pozůstalosti byl dohledán pouze nepatrný majetek, který tehdy po úmrtí ženy v roce 1966 převzal vypravitel pohřbu. „V současné době se však podařilo dohledat další majetek, který byl v evidenci katastru nemovitostí vedený mezi nedostatečně identifikovanými vlastníky. Z tohoto důvodu bylo iniciováno dodatečné projednání dědictví,“ zdůvodnil Václav Slabý, proč byl úřad nově vyzván převzetí majetku, který nyní připadl státu.