Tři starostové z obcí na periferii Vysočiny v Železných horách mezi Pardubickým krajem a Krajem Vysočina se společnými silami snaží zajistit pro své nejmenší vesničky aspoň nějakou dopravní obslužnost, o níž přišli od letošního června. Hejtmanství to vyřešilo dopisem, a lidi tak postavili před hotovou věc – pokud se budou chtít někam dostat, musí se o sebe v létě i zimě postarat sami. Jenže hlavně v zimě to pro ně bude problém. Upozorňuje na to starosta Rušinova Zdeněk Gerstner, Radislav Kumpan z Horního Bradla a Václav Venhauer, starosta Libice nad Doubravou.

Reakce ale postupně přicházejí i z jiných míst Vysočiny. Bez dopravní obslužnosti je v současné době v celém kraji přes šedesát obcí. „Když jsme dostali dopis o rušení spojů, chtěl jsem vědět, proč se to děje. V Pardubicích mi řekli, že dva roky spoj, který od nás do Lipky jezdil, nikdo nevyužíval. Jenže to nedokázali podpořit žádnými daty. Doteď jsem nedostal žádnou odpověď,“ zmiňoval například Radislav Kumpan z Horního Bradla na Pardubicku.

V asi tři kilometry vdzáleném Rušinově autobusy ještě zastavují.
Odříznuti od světa: v Modletíně už autobusy nestaví. Odepsali nás, říká starosta

Všechny obce v okolí, které se potýkají s nedostatečnou obslužností, jsou klasickým příkladem periferních otloukánků, o něž nikdo nemá zájem. Přitom i tam žijí rodiny s dětmi, které se musí nějak dostat do školy. „Oháněli se docházkovou vzdáleností na zastávky, kde autobusy jezdí, ale copak nějaký soudný rodič může poslat své dítě dva kilometry v zimě po zavátých silnicích, kde jezdí pouze pluhy?“ upozorňuje na absurditu problému Kumpan a dodává: „Něco jiného je poslat dítě po prohrnutém chodníku ve městě. Také jsme od politiků slyšeli, že existují lesní zkratky, ale to už snad nemohou myslet vážně,“ mínil Kumpan.

Problém mají lidé nejen v Lipce, ale také v Modletíně na Vysočině, kde například žije početná komunita handicapovaných lidí, kteří zrušené spoje využívali. „Také nám přibyly dvě nové děti, takže to budeme muset nějak řešit. Vysočina nám napsala, že bychom si museli obnovené spoje hradit, ale sousedé v Pardubickém kraji nic takového nežádají. Podle mého názoru jde o situaci, která spadá pod základní dopravní obslužnost, a tu by měl kraj hradit. Pro nás je důležité, aby spoje jezdily zase od začátku září,“ vysvětlil starosta Rušinova Gerstner.

Všichni tři starostové by se měli se zástupci kraje setkat ještě v červenci na společné schůzce. „Budeme chtít mimo jiné vědět i to, proč musely být spoje zrušeny,“ upozornil Kumpan.

Autobusová zastávka. Ilustrační foto.
Odříznuté od světa: do dvanácti vesnic na Brodsku nejezdí ani autobus

Martin Hyský z krajského úřadu uvedl, že za za přijatelnou vzdálenost zastávky pro obsluhu sídla se v obvyklých případech považuje kilometr pěší chůze od nejbližšího okraje zástavby obce. „Přípustné jsou až dva kilometry,“ reagoval Martin Hyský.

Obcí bez obsluhy na Vysočině každým rokem rapidně přibývá. Nejvíc jich je na Žďársku a Havlíčkobrodsku. V každém okrese je ale několik obcí, kam autobusy nejezdí.

Na Třebíčsku je to pět obcí. Jednou z nich je i vesnice Klementice. „Znám situaci v Klementicích. Do sousední dědiny Kamenná je to jen kilometr, bohužel ani tam ta dopravní obslužnost veřejnou dopravou není vůbec žádná hitparáda, ale o tom už se nikde nepíše,“ napsal Deníku čtenář podepsaný jako Miloš Hejsek.

Podle Hyského přibývá obcí bez obsluhy hlavně z důvodu stárnutí populace. „Při úpravách jízdních řádů dochází k preferování větších sídel, kde pravidelná doprava po celý den dává smysl z pohledu oslovení cestujícího,“ vysvětlil Hyský.