To jsou ve zkratce dva hlavní výstupy schůzky starostů dotčených obcí Humpolecka, Jihlavska i Benešovska. Konala se v Senožatech. Na ni přijeli i zástupci vedení Kraje Vysočina a Státního ústavu dopravního plánování (SÚDOP).

„Shodli jsme se, že nikdo 
z nás nechce rychlodráhu přes katastr obcí našich i našich sousedů. A žádáme to, aby pokud se projekt má realizovat, vedla trať na sever od dálnice D1 – buď by se modernizovala současná trať pro rychlíky přes Havlíčkův Brod, nebo by vznikla nová při ní," uvedl hostitel schůzky, senožatský starosta Zdeněk Vaněk.

„Nikdo navíc nedokázal říct, kdo trasy zadal," tvrdil starosta. Už existují tři varianty trasy, Deník psal o dvou 
z nich, první by vedla i kolem Kletečné a Sedlice, druhá blíž k dálnici, kolem Vystrkova, 
a obě by se sbíhaly u Senožat 
a Hořic. Hlavní argumenty odpůrců, podpořené peticemi, se nemění: hluk a rozdělení krajiny. Na této schůzce pak zvlášť silně zněla obava z narušení zdrojů pitné vody.

Projektant Martin Vachtl ze SÚDOP řekl, že každá liniová stavba vyvolává odpor. Zdůraznil, že věc není ve fázi dokumentace ale studie, kdy se projekt prověřuje technicky, ekonomicky i „lidsky".

Malují se varianty

„Chápu, že pro řadu obcí je to jen negativum, ale proto se snažíme maximálně trať přiblížit dálnici D1, aby Vysočina nebyla omezena dvěma liniovými stavbami," podotkl Vachtl. Přesun na Brodsko by podle něj nic nevyřešil, protože i tam by musel být nový koridor a vznikly by jiné potíže.

Podle něj SÚDOP má od objednavatelů, kterými jsou  Správa dopravní železniční cesty (SŽDC) a Ministerstvo dopravy, zadání, aby trať šla přes Benešov a nějak se napojila na Jihlavu. Co se týká způsobu informování o projektu, je podle Vachtla v pořádku. „Když se přijde s hotovou dokumentací, je to napadané. Proto se tady malují varianty, z nichž žádná není definitivní, a diskutuje se," řekl.

Starosta Starých Bříšť Václav Honzl ale s hledáním variant nesouhlasí: „Ani jedna na jih od dálnice ve finále není správná. Podle nás je špatně už zadání." Podle Honzla je teď na tahu kraj, který by měl sjednotit postoj obcí a „tlačit" na vládu a poslance, aby trať byla na Havlíčkobrodsku.

Starosta Starých Bříšť navíc tvrdí, že není jasný postoj kraje. „Kraj se údajně měl postavit proti trase na jihu od dálnice, ale my máme jiný pocit, protože ministerstvo naopak jižní trasu obhajuje tím, že kraji vyhovuje," dodává Václav Honzl. Podobný pocit sdílí i zmíněný starosta Senožat, podle kterého sice kraj dává od tras ruce pryč, ale zároveň chce mít zastávku v Jihlavě.

Neupřednostňujeme žádnou variantu

Tyto pochyby odmítá krajský radní pro regionální rozvoj Martin Hyský, který na schůzce byl a hodnotí ji jako dobrou možnost diskuse. „Nejsme v situaci, kdy bychom upřednostnili jakoukoli trasu. Jde nám jen o to, aby kraj z potenciálu železnice vytěžil co nejvíc a vzniklo co nejméně ztrát," říká.

Právně závazná podle něj zatím je varianta  severní (přes Brod), která je v Zásadách územního rozvoje kraje. Při oživení projektu pak měl kraj dvě podmínky: 1) kraj, už tak rozdělený dálnicí, nedělit další liniovou stavbou a 2) nechat rychlíky na Vysočině zastavovat. „Nebylo řečeno kudy má trať vést," podotýká.

Druhou podmínku už projektant splnil – v plánu jsou čtyři zastávky. „Navíc by projekt provázela i modernizace stávajících železnic, případně napojení dalších tratí," dodává Hyský s tím, že tato síť by podpořila zaměstnanost v kraji, zvláště na Třebíčsku. „Kdo dal impulz k prověřování varianty přes Benešov, je otázka na SŽDC a ministerstvo," říká radní s tím, že tam se zájemci mohou  ptát dál.

Martin Hyský neodmítá ani možnost státních kompenzací pro obce, které by musely trať jen strpět. Tuto možnost zmínil v Deníku krajský zastupitel Miroslav Houška.

„Pokud projektant řekne, že nějaká varianta je reálná, pak lze vyvolat jednání, aby obce dostaly kompenzace," říká radní s tím, že by mělo jít o variantu s nejmenším dopadem na krajinu. „Prst je třeba zvednout zvlášť u vodních zdrojů, protože náš kraj se pyšní tím, že je zásobárnou vody pro další kraje," uzavírá Hyský. Otázku pramenišť na schůzce zmínil mj. humpolecký starosta Jiří Kučera.

„Varianta blíž u dálnice prochází lesem, kde jsou vodní zdroje pro město," říká a souhlasí s ostatními starosty, že jakákoli jižní varianta je problematická. „Ať bude zadání jakékoli, je třeba vrátit se k variantě na sever od dálnice, kde už je koridor schválený," dodává Kučera.

Podle něj při dosavadních trasách vždy trať zasáhne do zastavitelných území obcí.

„Neumím si představit, jak by tyto obce schvalovaly své územní plány," tvrdí humpolecký starosta s tím, že jde o jeho názor, v zastupitelstvu se věc zatím neřešila.

Pozitivní by podle něj mohla být zastávka, ale jen v případě splnění všech zmíněných požadavků.