close info Zdroj: Deník/Denisa Krejčí zoom_in Košíkář Stanislav Kůrka
S touto zálibou začal zhruba ve svých třiceti letech. „Tady byl nějaký Procházka, který pletl košíky a moje žena k nim chodívala na besedu. Když pletl, tak jsem ho při práci sledoval a on najednou řekl, tak se to nauč. Tak jsem zase přišel, dostal jsem proutky a měl jsem dělat to samé, co dělal on. Takhle jsem se to naučil asi za čtyři půldne,“ zavzpomínal Stanislav Kůrka, který letos oslaví šestasedmdesáté narozeniny.
close info Zdroj: Deník/Denisa Krejčí zoom_in Košíkář Stanislav Kůrka
Ze začátku jezdil pro proutky k potokům na motorce. Postupem času si několik vrb vysázel na své zahradě. „Na podzim si ostřihám tři, čtyři keře, který si vezmu domů. Pak proutky přeberu a rozdělím podle síly, ořežu je, zastřihnu je, aby byly stejně dlouhé a až je zdělám, tak si jdu ostřihat novou várku,“ popsal Kůrka, jak se na pletení košíků tradičně připravuje.
close info Zdroj: Deník/Denisa Krejčí zoom_in Košíkář Stanislav Kůrka
Hojovický rodák plete košíky, které pak lidé využívají na brambory, dřevo, trávu, seno a mimo jiné i houby. „Dělám obyčejný košíky, co vždycky sloužily na vesnici,“ doplnil.
close info Zdroj: Deník/Denisa Krejčí zoom_in Košíkář Stanislav Kůrka
Každý rok uplete průměrně zhruba třicet košíků.
close info Zdroj: Deník/Denisa Krejčí zoom_in Košíkář Stanislav Kůrka
Hned ale, jak sám říká, košík uplést neuměl. „Pořád jsem to zkoušel a praxí jsem se postupně zdokonaloval. Do dneška mě mrzí, že jsem si ten první košík, co jsem udělal, nenechal,“ řekl Kůrka.
close info Zdroj: Deník/Denisa Krejčí zoom_in Košíkář Stanislav Kůrka
Vášnivý košíkář dříve pracoval jako údržbář v ústavu v nedalekých Černovicích. „Nepletu pořád, to bych nevydržel u toho sedět. Taky mě už z toho bolí prsty. Ze slabých proutků to jde. Horší je, když pletu velký koše z těch silných proutků,“ dodal.