Ze zisku putovního poháru se radoval Libor Trpák z Pelhřimova, který soutěžil s Warem z Mešínské hájovny.

Psi se svými vůdci museli absolvovat tři desítky dílčích úkolů, a to v nejrůznějším prostředí. V sobotu před nimi byly úkoly u vody a na poli, v neděli se pak všichni přesunuli do lesa.

Všestranné zkoušky hned od počátku potvrzovaly, jak nevyzpytatelnou disciplínou jsou. Hned po prvním úkolu skončila kynologická přehlídka pro Karla Součka z Velkého Meziříčí, který přijel do Ústrašína se čtyřletým Sirem z Langrova dvora. „Při dohledávce pernaté zvěře jsme překročili časový limit," vyprávěl vůdce Sira z Langrova dvora Karel Souček.

Příčina nečekaného selhání zkušeného psa byla tak trochu paradoxní. „V místě plnění úkolu narazil na živého zajíce a pak ještě na srnčí," vysvětloval Souček, co jeho psa odvedlo od splnění dílčí disciplíny. Nula od rozhodčích znamenala vyřazení psa i jeho pána z další soutěže. Úplně stejně dopadl Bela Scrofa, s nímž přijel z Jihlavy Jaroslav Jirka. Ani je po nezvládnutém prvním dílčím úkolu další program už nezajímal. Celkem soutěž nedokončilo pět aktérů.

Zmíněný paradox spočíval v tom, že zvěř dneska v lesích chybí, takže praktická příprava ohařů se stala docela nákladnou a složitou činností. „V lesích není drobná zvěř, takže ji musíme uměle a nákladně pořizovat a odchovávat. Příprava ohařů je daleko náročnější než v minulosti," vyprávěl Milan Kadlec, který přijel se čtyřletým Carem od Netušílka z Tábora s jasným cílem. „Chceme získat druhou cenu, abychom se dostali do chovu," prohlásil Kadlec.

K tomu samozřejmě vedla cesta přes adekvátní bodový zisk. Nejlepšími známkami při všestranných zkouškách ohařů jsou čtyřky, nejhoršími, po nichž se ještě nejede domů předčasně, jsou pak jedničky. „Kdo nikdy nedostal nulu, tak si neváží jedničky," připomněl jedno nepsané kynologické pravidlo za organizátory víkendové soutěže Richard Pokorný.

Poněkud vážněji charakterizovala přehlídku jeho kolegyně z pořádajícího Okresního mysliveckého spolku Pelhřimov Jindřiška Hlinová. „Všestranné zkoušky jsou pro psy hodně náročné, takže vyžadují, aby pes měl za sebou už určité dílčí zkoušky," říkala.

Podle Sabiny Kosové, která přijela do Ústrašína z Lodhéřova s dvouletým Narem od Borovanské tůně, se ale důkladné a opakované prověrky vyplatí. „Letos jsme už na šesté zkoušce. Nar zatím jezdí pouze po těchto soutěžích, na první hon zatím čeká," přibližovala psí život svého parťáka Sabina Kosová.

Teprve po úspěšném výcviku a prověrkách nastává podle ní správná chvíle vzít psa na opravdový hon. „Na honech se pes naučí spoustu neřestí, proto není dobré zkoušky s praxí kombinovat," dodávala mladá žena.