„Pamatuji extrémně mrazivou zimu v roce 1985. Mrazy přes pětadvacet stupňů pod nulou. Bylo to v lednu. Souvisely s tím problémy s dodávkami elektřiny, kolabovala doprava. To byla pořádná zima. Když si dneska přečtu o rekordních mrazech mínus deset, tak se směji,“ prohlásil Lubomír Zach z Havlíčkova Brodu.

Počasí bývá obecně počátkem roku a hlavně v únoru často nevlídné. Přestože se den viditelně prodlužuje a Slunce se šplhá nad obzor, mívá měsíc únor v průměru velice chladné počasí,“ upozorňují meteorologové. Vždyť také historicky nejnižší naměřená teplota na území dnešního Česka -42,2 stupně Celsia, byla zaznamenána právě v únoru. „Zimy, kdy teploty na Vysočině výrazně klesaly až pod -30 stupňů Celsia, byly v letech 1940, 1942 a 1956. V méně vzdálené historii byly velmi chladné zimy 1993, 1996 a 2006, kdy minimální teploty v kraji Vysočina klesly pod -25 stupňů Celsia,“ konstatovala meteoroložka Barbora Kněžínková z Brna.

Mráz v dubnu

Loni na Vysočině mrzlo dokonce i v dubnu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu dokonce padl na jedné z měřících stanic rekord. „Šlo o stanici Libice. Podařilo se překonat dosavadní rekord pro 20. duben z roku 1999,“ informovala meteoroložka Gražyna Knozová.

O rekordních mrazech se mluvilo i v roce 2021. V polovině února měla Vysočina i celá země má za sebou nezvykle mrazivé počasí. Nejnižší minimální teplota vzduchu byla naměřena v noci z 11. na 12. února v Počátkách na Pelhřimovsku, a to – 25,5 stupně Celsia.

Dokonce i v dubnu, jak ukázal rok 2020, nás může zima překvapit. Konkrétně se to stalo 3. dubna 2020. Nejníže rtuť teploměru klesla ve Velkém Meziříčí na Žďársku, bylo to na minus 5,2 stupně. V jihlavských Hruškových Dvorech chyběla desetina stupně do mínus pěti, v Bystřici pod Pernštejnem bylo minus 4,6 stupně a následují Vatín na Žďársku a Počátky na Pelhřimovsku, kde bylo shodně minus 4,1 stupně. „Extrémy pro třetího dubna byly dosažené na stanicích Jihlava, Libice nad Doubravou a Vatín, kde se minimální teplota pohybovala mezi minus 3,6 až minus 4,9 stupni,“ přidala historická data Gražyna Knozová z Českého hydrometeorologického ústavu.

Nejnižší teploty na Vysočině v posledních dnech

Stanice 10. února 9. února 8. února
Bystrřice nad Pernštejnem -13,4 °C -10,2 °C
Vatín -12,7 °C -8,1 °C -12,4 °C
Jihlava, Hruškové Dvory -12,1 °C -9,4 °C -13,4 °C (Rekord)
Velké Meziříčí -8,4 °C -13,3 °C
Počátky -6,3 °C -12,7 °C

Nevlídný byl únor roku 2018. Vysočinu sužovaly mrazy. „Nejchladněji bylo z neděle 25. února na pondělí 26. února v Přibyslavi, kde rtuť teploměru v noci klesla na minus 18,8 stupně. Hned na třech stanicích navíc padly i teplotní rekordy,“ informovala meteoroložka Jitka Kučerová z Brna.

Mrzlo až praštělo na Vysočině i v únoru roku 2012. Mráz komplikoval dopravu, lámal koleje, děsil zemědělce, plnil kapacity azylových domů.

Kruté mrazy 1985

Nicméně do historie se zapsala už výše zmíněná zima z roku 1985. Jak napsal redaktor Deníku Luděk Mahel, kronika v Krnčicích na Třebíčsku uvádí: „Vlivem přílivu arktického vzduchu do střední Evropy začátkem ledna nastala vlna vysokých nočních mrazů s teplotami kolem minus 25 stupňů Celsia.“ Mráz v roce 1985 zapsal i kronikář ve třicet kilometrů vzdálených Štěměchách. „Mrzlo od počátku prosince až do konce února, slaběji ještě do poloviny března. Největší mrazy byly zaznamenány v naší obci 12. února, kdy bylo v některých částech obce až minus 25 stupňů Celsia.“

Mrazy na Vysočině však už dlouho nevydrží. Oteplení přijde už koncem tohoto týdne. „V sobotu už bude oblačno až zataženo, ojediněle slabé sněžení. Později odpoledne a večer místy déšť, nad šest set metrů přechodně i déšť se sněhem,“ informoval meteorolog Mojmír Martan z Českého hydrometeorologického ústavu Brno.

Krutá zima v roce 1985
V lednu i v únoru roku 1985, přesně to bylo 7. až 12. ledna a následně ještě 11. až 13. února, v tehdejším Československu hrozil kvůli silným mrazům totální výpadek dodávek elektřiny, dnes označovaný blackout. Kvůli extrémnímu chladu, kdy teploměry klesaly pod minus 25 stupňů, bylo obtížné nejen elektřinu dostat ke spotřebitelům, ale i vyrobit. Elektrické vedení především na severu země namrzalo, provoz dalších uhelných elektráren ochromily mimo jiné potíže se zamrzáním přívodů chladicí vody. Řadě zákazníků, včetně domácností, tak musely být řízeně omezovány dodávky. V dukovanské elektrárně tou dobou teprve připravovali první blok ke spuštění a podle pamětníků vše zvládali i v období tuhé zimy bez výraznějších potíží.