Ale to je omyl. „Prostě končím, i když to zákazníky mrzí a ptají se, jestli si to nerozmyslím,“ říká Jana Šimpachová, kterou Deník zastihl i teď před zavřením v plné práci za žehlicím prknem. Zákazníky to skutečně mrzí. Šicí centrum Jehla mělo ve městě tradici. Nabízelo úpravy šatů, ale také šití na míru, úpravy kožených oděvů, což dneska dělá málo kdo. A služby specializované. Třeba prodej šicích strojů, náhradních dílů, látky a nitě.

„Další takové krejčovství ve městě není. Aspoň já o žádném nevím. Budu muset jezdit jinam. Asi až do Jihlavy,“ povzdechne si například Zdena Váňová z Pelhřimova. Jak dodává, drobné šití zvládne sama, ale tím to končí. „Zipy vyměnit neumím. Nejlevnější bunda stojí dneska přes tisícovku. Když se rozbije zip, a to je rychle, přece ji nevyhodím,“ dodává.

Zavření Jehly je smutná zpráva také pro Zdenu Kohoutovou. „Paní Šimpachová umí moc dobře šít. Za slušnou cenu. Je milá a ochotná. Mám trochu atypickou postavu, a ne všechno z konfekce mi sedí. Tak jsem si tam nechala ušít pár kousků na míru a s tím je teď konec,“ povzdechne si.

Jana Šimpachová chápe, že její dílna bude v Pelhřimově chybět, ale je pevně rozhodnutá zavřít. „Náklady na provoz rostou. Rostou ceny materiálu, energie, daně. Obávám se, že bych se brzy neuživila. A nejsem sama. Tahle doba domácím podnikatelům nepřeje. Vedle nás zavírá pekárna, přes ulici další obchod,“ vysvětluje s tím, že už chce odejít do důchodu. Má na to věk a síly ubývají.

Už několik let je v dílně sama. „Jsem tady doslova od rána do večera. Šikovnou krejčovou na výpomoc hledám marně. To bych asi spíš sehnala náhradní ledvinu. Jednu pomocnici jsem měla, ale šla raději do kanceláře. Tam bude mít méně práce a lepší pracovní dobu. O dalších radši nemluvím. Dřív než na práci se ptaly na bonusy. Takže už chci mít klid. Jsem unavená,“ dodává.